Detailní pozorování magnetického pole Země odhalilo, jak elektrony slunečního větru přicházejí o energii
Magnetické pole Země (modré čáry) proráží proudem slunečního větru (oranžová plocha). Při tom vzniká rázová vlna (bleděmodrá plocha)
Vesmír sice vypadá jako prázdný prostor, ve skutečnosti je ale plný částic a záření, které jsou často nebezpečné. Naše planeta má naštěstí výbornou ochranu - přírodní planetární štít, který nám poskytuje magnetické pole planety. V našem vlastním zájmu i zájmu budoucích vesmírných kolonistů je, abychom o tomto planetárním štítu zjistili pokud možno co nejvíce.
Země obíhá kolem Slunce nadzvukovou rychlostí. Přitom se prodírá slunečním větrem, tedy proudem částic, který neustále tryská ze Slunce. Působením magnetického pole Země vzniká rázová vlna, která se podílí na naší ochraně před nepříjemným zářením.
Klíčovým prvkem této ochrany je přeměna energie slunečního větru na tepelnou energii „uskladněnou“ v elektronech a iontech. Li-Jen Chen z Marylandské univerzity a jeho spolupracovníci nedávno poprvé pozorovali proces zahřívání elektronů v rázové vlně magnetického pole Země. Použili k tomu čtveřici satelitů NASA mise Magnetospheric Multiscale (MMS).
TIP: Překvapení v geofyzice. Magnetické pole Země zestárlo o stovky milionů let
Vědci zjistili, že když elektrony slunečního větru narazí na zmíněnou rázovou vlnu, na krátkou dobu se urychlí na vysokou rychlost. Doposud souvislý proud elektronů se přitom stane nestabilním a rozpadne se. Při tomto rozpadu elektrony opět ztratí rychlost a jejich energie se přemění na teplo.
University of Maryland
ZajímavostiV roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio.
VědaPetriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.
HistoriePro meč až do Francie
Anna Boleynová (1501–1536)
Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.
Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…
VálkaAmerický náklaďák GMC CCKW-353
