Poblíž supermasivní černé díry Mléčné dráhy se klubou „hvězdná vejce“

02.04.2021 - Stanislav Mihulka

V bouřlivém prostředí kolem supermasivní černé díry by se neměly rodit nové hvězdy. Jak se ale zdá, hvězdy na to nedbají

<p>Vlevo oblast <strong>Sagittarius A*</strong>, vpravo snímek soustavy radioteleskopů ALMA zobrazující výtrysky hvězdných mláďat v oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy.</p>

Vlevo oblast Sagittarius A*, vpravo snímek soustavy radioteleskopů ALMA zobrazující výtrysky hvězdných mláďat v oblasti supermasivní černé díry Mléčné dráhy.


Reklama

V centrech galaxií se obvykle nacházejí supermasivní černé díry. Jejich okolí bývá extrémně turbulentní, plné gravitačních kopanců, mohutných magnetických polí a intenzivního záření. Odborníci až doposud měli za to, že takové podmínky nejsou vhodné pro tvorbu nových hvězd.

Podle japonských vědců to ale vypadá, že hvězdy mohou vznikat i v tomto extrémním prostředí. Xing Lu z japonské National Astronomical Observatory of Japan v Tokiu a další badatelé nedávno v blízkosti supermasivní černé díry Mléčné dráhy objevili řadu „hvězdných vajec“, která se zřejmě úspěšně „klubou“.

Záhada s hvězdnými vejci

Hvězdy se rodí v hustých mračnech relativně chladného kosmického plynu a prachu. Takové mračno se hroutí do sebe tak dlouho, dokud se v jeho centru nezažehne termojaderná fúze a neobjeví se nová hvězda. Mezi vědci až doposud panovala poměrně obecná shoda na tom, že takový proces vyžaduje poklidně kosmické počasí, aby se zárodečné mračno s „hvězdným vejcem“ nerozplynulo. Okolí supermasivních černých děr ale příliš poklidné nebývá.

TIP: Monstrum se probralo: Naše supermasivní černá díra je stále aktivnější

Badatelé využili radioteleskopy soustavy ALMA v Chile a prozkoumali takzvanou Centrální molekulární zónu Mléčné dráhy (CMZ), zónu kosmických mračen, která se rozprostírá asi 1 000 světelných let kolem supermasivní černé díry. Ke svému překvapení objevili přes 800 oblastí se zahuštěným plynem a prachem, které připomínají „hvězdná vejce“. A u 43 z nich nalezli slabé výtrysky hmoty, které jsou významným důkazem, že skutečně jde o rodící se hvězdy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907