Monstrum se probralo: Naše supermasivní černá díra je stále aktivnější

20.03.2020 - Stanislav Mihulka

Supermasivní černá díra v srdci Mléčné dráhy vysílá více jasných záblesků

<p>Složený snímek srdce Mléčné dráhy</p>

Složený snímek srdce Mléčné dráhy


Reklama

Odborníci už dlouho vtipkují na účet supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy, že je to sice monstrum o hmotnosti přes 4 miliony Sluncí, ale zároveň je to monstrum velmi líné. Astronomové si ale všimli, že asi tak v posledních dvaceti letech se s touto obří černou dírou něco děje.

Tým francouzských a belgických astronomů potvrzuje, že z naší galaktické supermasivní černé díry, označované Sagittarius A*, častěji tryskají silnější záblesky záření. Mezi lety 1999 a 2015 jsme detekovali celkem 107 takových záblesků. Astronomové teď ve své nové studii přidali dalších 14 záblesků, které jsme pozorovali mezi lety 2016 a 2018.

Více jasnějších záblesků

Detailní statistika odhalila, že frekvence všech záblesků od Sagittarius A* je v podstatě stále stejná. Ukázalo se ale, že zhruba od léta 2014 přibývají jasnější záblesky. Vědci přitom vycházejí z pozorování v rentgenové oblasti spektra elektromagnetického záření, která pořídily vesmírné observatoře Chandra, XMM-Newton a Swift.

TIP: Jak vypadá jídelníček supermasivních černých děr: Jedna hvězda ročně

Proč supermasivní černá díra Sagittarius A* zvýšila výkon záblesků? Zatím to není úplně jasné. Podle badatelů to mohou mít na svědomí hvězdy, které se pohybují v těsné blízkosti samotné supermasivní černé díry. Například nedávno objevená hvězda S62, která obíhá černou díru ze všech hvězd nejblíže, se k ní v roce 2013 přiblížila na velmi krátkou vzdálenost. Mohlo dojít k tomu, že její gravitace zavířila okolními oblaky plynu a prachu, takže se černá díra více krmí. Zatím jsou to ale jenom spekulace.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: NASA/CXC/UMass/ESA/STScI/JPL-Caltech/SSC

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907