Pod jižní polární čepičkou Marsu se zřejmě ukrývají čtyři superslaná jezera

30.09.2020 - Stanislav Mihulka

Snímky radaru MARSIS prozradily možnou přítomnost podpovrchových jezer pod polárním ledem Marsu

<p>Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda</p>

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda


Reklama

V době krátce po vzniku Sluneční soustavy mohla být Rudá planeta úplně jiná než dnes. Množství vědeckých studií i zjištění přímo z Marsu ukazují, že jej v minulosti pokrývalo poměrně velké množství vody. Dnes už je tato voda pryč. Zároveň ale docela dobře možné, že se pod povrchem Marsu stále ještě ukrývají pozůstatky pradávných moří.

Za nejpravděpodobnější místo, kdy by se mohla na Marsu vyskytovat voda vědci považují polární čepičky. V roce 2018 zde byly skutečně objeveny známky přítomnosti podpovrchového jezera. Zároveň se ale vyrojilo mnohem více otázek než odpovědí, takže bylo jasné, že jezero pod jižním pólem Marsu bude nutné prozkoumat detailněji.

Radarové pátrání po marťanských jezerech

Elena Pettinelli z italské Roma Tre University a její kolegové k tomu využili italský radar a výškoměr MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding), který pracuje na palubě evropské sondy Mars Express na oběžné dráze Marsu. S jeho pomocí proskenovali oblast kolem údajného podpovrchového jezera, zhruba o velikosti 250 × 300 kilometrů. Získaná data zpracovali pomocí metod, které posloužily při výzkumu jezer pod ledem v Antarktidě.

Snímky radaru MARSIS potvrdily, že se na daném místě nachází slané jezero, jehož rozměry vědci upřesnili na zhruba 20 × 30 kilometrů. Hloubka jezera zůstává neznámá, protože rádiové vlny MARSISu neproniknou slanou vodou.

Snímky rovněž prozradily, že se v dané oblasti na jižním pólu Marsu nacházejí tři další podpovrchová jezera, všechna zhruba o velikosti 10 × 10 kilometrů. Díky výjimečně vysoké slanosti zůstávají tato jezera kapalná, i když se nacházejí v oblasti velmi nízkých teplot.

TIP: Kam zmizela voda Marsu? Možná ji nasákly místní horniny

Badatelé se netají tím, že by nás tato jezera mohla navést k organismům, ať už současným nebo dávným. Problém je ale v tom, že před jejich výzkumem zblízka bude nutné provrtat asi 1,5 kilometru ledu. Něco takového je zatím mimo možnosti našich meziplanetárních misí. Dálkový průzkum polárních oblastí Marsu ale bude určitě pokračovat.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Nature

  • Zdroj fotografií: NASA/GSFC

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Zajímavosti

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Masaryk v Karlových Varech v roce 1931, jízda na koni patřila k jeho zálibám. Na prezidenta si stěžoval policejní ředitel Šlechta, že kluše při jízdě na koni přes koleje.

Historie

Stíhací letouny Sopwithy Camel připravené odstartovat k náletu na Tondern.

Válka

Motýl Greta oto žije ve Střední a Jižní Americe až po jižní oblasti Chile. Migruje však na velké vzdálenosti a byl pozorován až v Mexiku a Texasu.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907