Stoupající hladiny oceánů během několika desetiletí překreslí tvar kontinentů tak, jak je známe, a zaplaví dnešní pobřeží. V kritickém ohrožení se tak ocitají i největší metropole světa. Indonéský prezident nyní oznámil, že země přestěhuje své potápějící se hlavní město
Za posledních 100 let stoupla hladina moří průměrně o 20 cm. Pokud se bude situace vyvíjet stejným tempem a nepřijmeme potřebná ekologická opatření, lze nárůst o dalších 20 cm očekávat již v průběhu následujícího půlstoletí. Hrozba zaplavení či úplného potopení se ale zdaleka netýká jen malých bezvýznamných ostrovů uprostřed oceánu. Zhruba třetina populace planety – tedy přes 2,5 miliardy lidí – totiž žije ve vzdálenosti do 100 km od pobřeží.
Nedávný výzkum badatelů z newyorského Institute for Demographic Research ukázal, že smrtící povodně vyvolané globálním oteplováním potenciálně ohrožují asi 634 milionů osob. Záplavy i poklesy půdy vedoucí k postupnému potopení zůstávají strašákem pro řadu pobřežních metropolí, počínaje japonskou Ósakou přes čínskou Šanghaj až po New York. Devět z deseti největších měst světa (výjimkou je Rio de Janeiro) se nachází na hranici oceánu.
Nejhoršímu ohrožení čelí indonéská Jakarta s víc než 30 miliony obyvatel a druhá největší městská aglomerace na světě. Za posledních 30 let se tam hladina moře zvedla o 3 metry a nebezpečný vývoj pokračuje: Město se potápí dál, v některých částech až o 25 cm ročně. Příčinu však nelze spatřovat jen v globálním oteplování – důvodem je také poloha metropole: Stojí totiž na bažinaté půdě a navíc skrz ni protéká hned 13 řek.
Podle mnoha odborníků ovšem hraje nejvýznamnější roli fakt, že většina jakartských domácností nemá přístup k dodávkám městské vody a spoléhá se na studny. A právě odčerpávání podzemních zdrojů katastrofální situaci ještě zhoršuje: Vede totiž k dalším propadům půdy. Ve městě navíc v daném ohledu neexistují prakticky žádné regulace a administrativa nerozlišuje, zda vodu čerpají běžní obyvatelé, nebo velká obchodní centra.
Indonéský prezident Joko Widodo nyní oznámil stěhování hlavního města z přelidněné a znečištěné Jakarty na indonéskou stranu ostrova Borneo. Aktuální návrh podle hlavy státu vychází z detailních studií. Jako nejpříhodnější poloha pro novou metropoli jeví provincie Východní Kalimantan, konkrétně oblast mezi okresy Penajam Paser a Kutai Kartanegara. Podle dřívějších prohlášení vlády by přesun administrativní metropole mohl trvat až deset let.
Aby se podařilo nejhorší scénáře zvrátit, je podle odborníků v prvé řadě nutné zajistit pro obyvatele metropole alternativní dodávky pitné vody a zabránit dalšímu zvyšování hladiny. Ve hře je sice hned několik inženýrských projektů, otázkou však zůstává, kdy a s jakým výsledkem se je podaří spustit.
Velké naděje se vkládaly do vybudování 32 km dlouhé zábrany v Jakartském zálivu. S výstavbou umělé laguny přezdívané Great Garuda, v přepočtu za 900 miliard korun, by pomohlo Nizozemsko a Jižní Korea a výsledkem mělo být snížení hladiny a odpuštění části městských řek. Opatření sice problém neřešilo definitivně, usnadnilo by však zvládání častých povodní. Loni v prosinci nicméně indonéská vláda oznámila, že se projekt ruší. Jak uvedl specialista Adang Saf Ahmad, místo stěny přijdou ke slovu „minimalistické kroky“ ve zmírňování záplav. V současnosti není jasné, co konkrétně to znamená, ale podle Ahmada sleduje vláda jediný cíl – „udržet Jakartu mimo povodně“.
Podle některých specialistů by navíc umělá zeď za velké peníze jen na 20–30 let oddálila nevyhnutelné, tedy kompletní potopení města. Jak vysvětluje nizozemský hydrolog Jaap Brinkman: „Existuje pouze jediné řešení, a to naprostý zákaz čerpání podzemní vody.“ Přijmout tak restriktivní opatření indonéské úřady váhají, podle odborníků jim však mnoho času nezbývá. Heri Andreas, specialista na propady půdy z Institut Teknologi Bandung, tvrdí, že je úplné potopení Jakarty naprosto reálné: „Podle našich výpočtů bude do roku 2050 asi devadesát pět procent města pod vodou.“
TIP: Ohrožená planeta: Kdo jsou největší hříšníci světa
Zatím se metropole dál nezadržitelně noří pod hladinu a balancuje na hraně katastrofy, kterou může spustit v podstatě cokoliv – náhlé protržení hráze, extrémní bouře, ale i dlouho trvající silné deště. Pokud by některá ze zmíněných situací v tuto chvíli nastala, oběti na životech by se počítaly ve stovkách tisíc.
VálkaZ nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)
HistorieVe dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)
VědaNásledky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiCena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouri, CC0)
VesmírVizualizace erupce na magnetaru. (ilustrace: NASA's Goddard Space Flight Center, CC BY-SA 4.0)