Přátelství z rozumu: Kdy se z Britů a Američanů stali spojenci?

07.07.2021 - Stanislav Mihulka

Historie je nevyzpytatelná. Běh dějin nakonec přinutil Spojené státy a Velkou Británii, aby se staly blízkými spojenci.

<p>Smrt generála Mercera v bitvě u Princetonu, 3. ledna 1777</p>

Smrt generála Mercera v bitvě u Princetonu, 3. ledna 1777


Reklama

Když Američané v roce 1783 porazili Británii ve válce o nezávislost, byly jejich vzájemné vztahy naprosto příšerné. A zdálo se, že to bude navěky. Přesto v 1. i 2. světové válce Spojené státy zachránily Velkou Británii a celou Evropu před prakticky jistou porážkou a dnes své vztahy hodnotí jako velmi speciální. Kdy se jejich vztahy dramaticky zlepšily?

Podle odborníka na mezinárodní politiku Davida Dunna z britské University of Birmingham k tomu vlastně došlo překvapivě brzy. Během revoluce byla blízkým spojencem Ameriky Francie, což pak následně mělo výrazný vliv na rozpoutání revoluce ve Francii. Jenomže francouzská revoluce se v roce 1793 zvrhla v krvavý teror, což Američané sledovali s naprostým zděšením a znechucením. Netrvalo dlouho a mladé Spojené státy se staly v odvěkém sporu Británie s Francií neutrálními.

TIP: Historie americké zahraniční politiky: Krvavé hříchy strýčka Sama

Tím se otevřel prostor pro hledání toho, co mají USA a Velká Británie společného. Jak uvádí Dunn, významnou roli sehrál prakticky stejný právní systém, protože ten americký vznikl z britského. Zásadní byla i společná řeč, tedy angličtina. Mezi Británií a jejími bývalými koloniemi také pokračovala migrace obyvatel, stejně jako intenzivní obchod. Dunn zdůrazňuje i zvyk, podle něhož se bohaté neurozené Američanky s oblibou vdávaly za chudé Brity s titulem. Z jednoho takového svazku se narodil i Winston Churchill. V takové situaci byly Spojené státy a Velké Británie, navzdory občasnému hašteření, vlastně předurčeny stát se spojenci.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907