Nová léčba poraněné míchy nespoléhá na kmenové buňky, nýbrž na vytvoření vhodného prostředí pro regeneraci nervů s využitím nanovláken peptidů. U pokusných myší funguje skvěle...
Poranění míchy stále zůstává závažným úrazem, který má často devastující a bohužel trvalé následky. Jen v USA je takto postiženo téměř 300 tisíc lidí. Navzdory velkolepému pokroku v medicíně stále v řadě případů nejsme schopni poranění míchy uspokojivě léčit do té míry, aby došlo k obnovení ztracené pohyblivosti a dalších funkcí, o které úraz pacienta připraví.
V posledních letech se ale rýsují pozoruhodné technologie, které by mohly v dohledné době přinést pronikavé zlepšení současného stavu. Velmi slibný je zbrusu nový výzkum týmu americké Northwestern University, který v těchto dnech publikoval prestižní časopis Science.
Jak uvádí vedoucí týmu Samuel Stupp, jejich léčba by měla zabránit pacientům s poraněním míchy, aby kvůli němu ochrnuli. Moderní léčebné postupy při poranění míchy obvykle zahrnují kmenové buňky. Nová léčba Stuppova týmu naproti tomu spočívá v injekci speciálního gelu, který obsahuje nanovlákna tvořená bioaktivními peptidy. Vpíchnutí gelu do tkáně v místě poranění míchy vytvoří prostředí vhodné pro regeneraci nervů.
Regenerace poškozené míchy myši. Červeně jsou znázorněny nervy, které regenerují v místě poranění. (foto: Northwestern University, Samuel I. Stupp, CC BY-SA 4.0)
Badatelé svou léčbu otestovali u myší. Poranili jim míchu a počkali 24 hodin, aby nasimulovali situaci u lidských pacientů, u nichž často dochází k podobným prodlevám. Pak pokusným myším vpíchli zmíněný gel. Po čtyřech týdnech léčby se myším vrátila schopnost chůze. Chodily téměř stejně dobře, jako před poraněním. Neléčené myši zůstaly ochrnuté.
TIP: Úspěšná léčba: Lidské kmenové buňky pomohly paraplegickým potkanům chodit
Podle Samuela Stuppa je jejich léčba jedním z prvních příkladů nastupující generace „supramolekulárních“ léčiv – látek tvořených nikoliv jednou molekulou, ale seskupeními mnoha molekul. Léčba je bezpečná, použité látky se za pár týdnů vstřebají do těla. Vzhledem k výraznému úspěchu a podobnosti nervových systémů mezi savci bude pravděpodobně brzy následovat klinický test nové léčby s lidskými pacienty, snad již příští rok.
Pixabay, Northwestern University, Samuel I. Stupp, CC BY-SA 4.0
ZajímavostiLadislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.
VesmírObservatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.
VálkaNa snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři.
Zajímavosti
RevueMláďata v kapse
Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.
