Příběh dvou pulsarů: Proč jsou některé pulsary rádiové a jiné gama?

26.01.2017 - Stanislav Mihulka

Astronomové vyřešili problém s rádiovými a gama pulsary. Všechno záleží na tom, z jakého úhlu pulsar pozorujeme

Pulsary -<p>Geminga je gama pulsar, BO355+54 je rádiový pulsar</p>
Pulsary -

Geminga je gama pulsar, BO355+54 je rádiový pulsar


Reklama

Některé z pulsarů ve vesmíru vyzařují rádiové vlny, jiné pulsary zase gama záření. Existuje snad více druhů pulsarů? Mezinárodní tým astronomů zjistil, že to s nimi není úplně tak, jak to vypadá.

Badatelé prostudovali dva specifické objekty – pulsary Geminga a BO355+54. Tyto pulsary jsou si v mnohém podobné. Oba dva rotují rychlostí zhruba 5 otoček za sekundu a oba dva také vznikly asi před půl milionem let.

Rádiové a gama pulsary

Pozoruhodné ovšem je, že Geminga patří k intenzivním gama pulsarům, zatímco BO355+54 je jedním z nejjasnějších rádiových pulsarů vůbec. V čem to tedy vězí?

Astronomové přišli na to, že jak Geminga, tak i BO355+54 vlastně vyzařují jak rádiové vlny, tak i gama záření. Záleží jenom na tom, z jakého úhlu pulsary pozorujeme ze Země.

TIP: Rádiový pulsar nebo magnetar? Objekt PSR J1119-6127 mate astrofyziky

Pulsary vyzařují rádiové vlny z oblastí u magnetických pólů, které jak u Gemingy, tak i BO355+54 mají v místech polárních výtrysků hmoty. Gama záření je oproti tomu vyzařováno z oblasti ve tvaru donutu, který obepíná rovník pulsaru.

 

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Astrophysical Journal

  • Zdroj fotografií: NASA, CXC, JPL-Caltech, Nahks Tr'Ehnl

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907