Proč komety mohou mít zelenou hlavu, ale nikdy nemají zelený ohon?

27.12.2021 - Stanislav Mihulka

Vědci vyřešili téměř stoletou záhadu a přišli na to, jak je to se zelenou barvou komet


Reklama

Komety jsou jako sněhové koule, které zbyly po vzniku Sluneční soustavy. Čas od času se některá z nich přiblíží ke Slunci a my můžeme pozorovat více či méně úchvatné nebeské představení. S kometami se ale stále pojí řada záhad. Jedna z nich souvisí s jejich zbavením.

Když se komety blíží ke Slunci, mnoho z nich změní barvu na zářivě zelenou. Zvláštní ale je, že toto zelené zbarvení nepřechází na ohony komet, které nikdy zelené nejsou. Pro astronomy, chemiky i další odborníky to bylo záhadou téměř století.

Případ s diuhlíkem

Timothy Schmidt z australské University of New South Wales a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že záhadu zelené barvy komet konečně rozluštili. Jako první experimentálně ověřili teorii fyzikálního chemika a pozdějšího držitele Nobelovy ceny Gerharda Herzberga, podle které fenomén zelené barvy komet souvisí s tím, jak sluneční záření rozbíjí dvouatomární uhlík (C). Tento diuhlík vzniká, když sluneční záření působí na organickou hmotu na povrchu komety.

Uhlík C dává hlavě komety zelenou barvu, je vysoce reaktivní a zároveň velmi nestabilní. Proto je velmi obtížné s ním experimentovat. Schmidt a spol. to zvládli a jako první uskutečnili zmíněné kosmické reakce na Zemi. Potřebovali k tomu vakuovou komoru a soustavu výkonných UV laserů.

TIP: Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí vesmírem a mění barvu jako chameleon

Jejich výsledky potvrzují, že UV záření Slunce likviduje vznikající molekuly diuhlíku dřív, než se stačí dostat z hlavy komety do ohonu či ohonů komety. Proto nejsou ohony komet zelené. Vědci neskrývají potěšení z úspěchu. Podle Timothyho Schmidta „je extrémně uspokojující vyřešit záhadu, která má svůj původ ve třicátých letech minulého století.“

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907