Raketa Electron vynesla umělé meteory a vyzkoušela technologie pro návrat 1. stupně

09.12.2019 - Stanislav Mihulka

V pátek vypuštěný japonský satelit ALE-2 má na oběžné dráze vytvářet umělé meteory. K čemu je to dobré?

<p>Rocket Lab se dostávají na špici v technologiích malých nosných raket pro vynášení miniaturních satelitů.</p>

Rocket Lab se dostávají na špici v technologiích malých nosných raket pro vynášení miniaturních satelitů.


Reklama

Startup Rocket Lab má za sebou desátý start nosné rakety Electron. Ta 6. prosince vzlétla z asi nejmalebnějšího kosmodromu na světě na novozélandském poloostrově Mahia. Start se uskutečnil po více než týdenním zpoždění, kvůli nepříznivému počasí a dalším faktorům. Vše ale nakonec proběhlo přesně podle plánu.

Raketa Electron vynesla na orbitu celkem 7 satelitů. Největším z nich byl 75kilogramový satelit ALE-2 japonské společnosti Astro Live Experiences. Jeho cílem je vyzkoušet technologii pro tvorbu umělých meteorů. Satelit bude vypouštět barevné projektily, které by měly efektně shořet v horních vrstvách atmosféry. Sledování vstupu částic do atmosféry má vědcům umožnit přesnější předpověď pro cesty satelitů a dalších objektů dopadajících do atmosféry a může také přispět k meteorologickému a klimatickému výzkumu.

Demonstrační pikosatelity

Zbývající šestici vynesených satelitů tvoři pikosatelity PocketQube, což jsou zmenšené verze klasických cubesatů. Vyrobila je skotská společnost Alba Orbital pro pět zákazníků z USA a Evropy. Pikosatelity budou na oběžné dráze testovat rozmanité technologie, od komunikace mezi satelity až po Internet věcí.

TIP: Rocket Lab chtějí chytat použité nosné rakety ve vzduchu pomocí vrtulníku

Rocket Lab plánují, že by jejich rakety měly být v dohledné době opakovaně využitelné. Jedním z hlavních cílů tohoto startu rakety Electron bylo otestovat technologie pro návrat prvního stupně. V tomto případě sice ještě Rocket Lab první stupeň nevyzvedávali, ale podařilo se jim získat množství potřebných dat.

  • Zdroj textu:

    SpaceNews

  • Zdroj fotografií: ALE Co. Ltd.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907