Raketové kouzlení: Fascinující atmosférické jevy vznikající při startu raket

05.09.2021 - Karel Zvoník

Kosmické nosiče přitahují pozornost veřejnosti z mnoha důvodů. Patří k nim i úkazy, které rakety na nebi za vhodných podmínek způsobují. S rostoucí kadencí vzletů, především z území USA a Číny, se tak množí počty hlášených, zdánlivě nevysvětlitelných jevů na obloze…

<p>Tzv. mlhovina Falcon vytvořená raketou Falcon 9 při vynášení družice SAOCOM 1A. Snímek vznikl během oddělení prvního stupně asi tři kilometry severně od místa startu. Červený kouř napravo z počáteční fáze letu se nachází jen pár kilometrů nad zemí. Velký oblak modré a oranžové barvy je důsledkem oddělení prvního stupně a jeho následného vstupního zážehu. Otočené „V“ nahoře pak mají na svědomí orientační trysky na druhém stupni.</p>

Tzv. mlhovina Falcon vytvořená raketou Falcon 9 při vynášení družice SAOCOM 1A. Snímek vznikl během oddělení prvního stupně asi tři kilometry severně od místa startu. Červený kouř napravo z počáteční fáze letu se nachází jen pár kilometrů nad zemí. Velký oblak modré a oranžové barvy je důsledkem oddělení prvního stupně a jeho následného vstupního zážehu. Otočené „V“ nahoře pak mají na svědomí orientační trysky na druhém stupni.


Reklama

Část veřejnosti přitom automaticky předpokládá, že za nezvyklými jevy na nebi stojí UFO, útok mimozemšťanů, či dokonce nová nebezpečná zbraň, která má za úkol zničit celé lidstvo. Jen málokdo si hned uvědomí, že onu povětšinou velice efektní podívanou dokáže způsobit raketa – a někteří takové vysvětlení ani nepřipouštějí. Realita totiž není tak vzrušující jako představa invaze mimozemské civilizace z „galaxie Gama“. 

Rakety SpaceX: Mlhovina Falcon

Náš první případ se odehrál poměrně nedávno, konkrétně před třemi roky: 8. října 2018 vzlétla z Vandenbergovy základny v USA raketa Falcon 9 soukromé firmy SpaceX s argentinskou družicí SAOCOM 1A, jež má za úkol průzkum Země – na palubě nese například radar se syntetickou aperturou (viz Vybavení argentinské družice SAOCOM 1A). Pro SpaceX šlo o zásadní start, protože se vůbec poprvé podařilo přistání prvního stupně na pevnině. Tehdy dosedl na plošinu LZ-4 v blízkosti rampy SLC-4E.

Falcon 9 zamířil vzhůru před východem Slunce, takže na kalifornské obloze vykouzlil velmi atraktivní podívanou. Jenže mnoho lidí také vyděsil a zavdal jim záminku ke spekulacím o mimozemských invazích i jiných teoriích. Na rampě ještě vládla tma, ale ve výšce, kam raketa stoupala, nasvítilo Slunce zpoza horizontu vypouštěné spaliny a plyny z manévrovacích trysek. O nebeské divadlo se postaral tzv. soumrakový jev, dnes však řada fotografů podobným úkazům přezdívá mlhovina Falcon či raketová mlhovina (Falcon Nebula, respektive Rocket Nebula).

Kromě startu také přistání

Nebylo to ovšem poprvé ani naposled, kdy nosiče SpaceX vytvořily podobnou show. Například 20. června 2019, během třetího startu nejsilnější rakety současnosti Falconu Heavy, došlo na další působivou symfonii světla, stínů a plynů na plátně tmavé floridské oblohy. Obzvlášť oddělení postranních bloků vyráželo dech. Povedené snímky pořídil především Erik Kuna, který po předešlých zkušenostech ze startů SpaceX zmíněný jev očekával a náležitě se na něj vybavil. Díky ultracitlivým senzorům ve svém fotoaparátu a speciálním čočkám sbírajícím světlo dokázal ohromující podívanou zachytit. Přístroj s teleobjektivem měl nastavený na vysoké ISO a nízkou světelnost i rychlost závěrky. Výsledkem se stal působivý snímek „mlhoviny Falcon“.

Podobné efekty pak na nebi vytvořil i Falcon 9 v rámci zásobovacích misí CRS-15, 17 či 20 k Mezinárodní vesmírné stanici. Vzhledem k velké popularitě startů SpaceX existuje fotografii i videí o něco víc než u jiných nosičů. Na působivosti vzletů raket Falcon se kromě toho podílejí vracející se první stupně: Zatímco ten druhý (v případě Falconu 9) pokračuje na oběžnou dráhu a zanechává za sebou rozšiřující se kouřovou stopu, centrální část (dva boční stupně u Falconu Heavy) se stabilizuje, obrací a provádí vstupní zážeh. Jelikož SpaceX dokáže něco podobného jako dosud jediná společnost, umějí podobné efekty vykouzlit pouze její nosiče.

Vybavení argentinské družice SAOCOM 1A

Radar se syntetickou aperturou slouží k vytváření dvojrozměrných obrazů či trojrozměrných rekonstrukcí cílů, jako jsou krajiny. Využívá pohyb radarové antény nad cílovou oblastí k zajištění jemnějšího prostorového rozlišení než konvenční radary pro skenování paprsků. K vytvoření obrazu se přenášejí po sobě jdoucí pulzy rádiových vln, aby „osvětlily“ cílovou scénu, načež se ozvěna každého pulzu přijímá a zaznamenává.


Raketové kouzlení

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907