Rekordně výkonná gravitační čočka zpožďuje záři kvasaru o více než 6 let

05.10.2022 - Stanislav Mihulka

Gravitační čočkující systém kupy galaxií SDSS J1004+4112 vytváří kopie obrazu vzdáleného kvasaru s rekordně dlouhým zpožděním

<p>Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.</p>

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.


Reklama

Astronomové velmi rádi využívají tzv. gravitační čočky. Jejich princip vychází z Einsteinovy obecné teorie relativity, podle níž všechny částice (tedy i fotony – částice světla) reagují při pohybu na gravitační pole objektů, okolo nichž prolétají. Popsané chování souvisí se zakřivením časoprostoru kolem hmotných těles. Díky tomuto zakřivení fungují gravitační čočky podobně jako dalekohledy a vědci tak mohou pozorovat velmi vzdálené oblasti vesmíru.

V gravitační čočce hraje klíčovou roli čočkující objekt se silnou gravitací, což může být hvězda, galaxie nebo dokonce kupa galaxií. Poslední zmíněná možnost platí i pro velmi malebný gravitační čočkující systém SDSS J1004+4112.

V tomto případě kupa galaxií čočkuje vzdálený kvasar, který je díky tomu vidět v 5 kopiích (4 jasných a 1 slabé), a pak také vzdálené galaxie, které se zobrazují jako „oblouky“, uspořádané kolem středu čočky.

Čočkování se zpožděním

Španělský astronom José Antonio Muñoz Lozano z Univerzity ve Valencii a jeho kolegové se zaměřili na 4 jasné kopie zmíněného kvasaru. „Tyto čtyři kopie vytváří záření skutečného vzdáleného kvasaru, na které působí masivní gravitační pole kupy galaxií SDSS J1004+4112,“ vysvětluje astrofyzik Muñoz. Kupa galaxií je ale ohromný objekt, který tvoří množství galaxií a také různě uspořádaná temná hmota. Výsledné působení gravitace proto není úplně homogenní.

Hubbleův snímek kupy galaxií SDSS J1004+4112, s gravitačním čočkováním kvasaru a galaxie. (foto: ESA, NASA, Keren Sharon, Eran Ofek, CC BY-SA 4.0)

Trajektorie záření čtyř kopií kvasaru v tomto případě není úplně stejná. Kvůli tomu pozorujeme jednotlivé kopie kvasaru s určitým časovým posunem. Rozdíl mezi kopií, kterou pozorujeme nejdříve a tou poslední, je v tomto případě 6,73 let,“ vysvětluje Muñoz.

TIP: Gravitační čočka nabídla unikátní pozorování čtyř obrazů supernovy

Toto pozorování „zpoždění“ mezi kopiemi kvasaru je přitom největší, jaké jsme kdy u gravitačních čoček zaznamenali. Pro astronomy je to nejen velký úspěch, ale také cenná informace, která prozrazuje leccos zajímavého o struktuře čočkující kupy galaxií a o její temné hmotě, kterou nejspíš obsahuje.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907