Rozhovory s vejci: Ptačí matky komunikují s ještě nevylíhnutými ptáčaty

29.11.2021 - Jaroslav Petr

Sluch je pro živočichy důležitý dávno předtím, než přijdou na svět. V ptačí říši se zárodky ještě ve vejcích domlouvají, kdy se vylíhnou, učí se „protikukaččí“ heslo, nebo naslouchají zpěvu své matky, který je upozorňuje, že by měly přibrzdit svůj růst

<p><strong>Modropláštníci nádherní</strong> <em>(Malurus cyaneus)</em> zpívají svým nevylíhlým zárodkům zvláštní signál, který je obranou proti hnízdnímu parazitizmu <strong>kukačky bronzové</strong> <em>(Chalcites basalis).</em></p>

Modropláštníci nádherní (Malurus cyaneus) zpívají svým nevylíhlým zárodkům zvláštní signál, který je obranou proti hnízdnímu parazitizmu kukačky bronzové (Chalcites basalis).


Reklama

U některých druhů ptáků jsme svědky toho, že si rodič povídá s ještě nevylíhlým potomkem ve vejci. Mládě ptáka dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) odpovídá skrze skořápku na volání rodiče. V daný čas se líhne plně vyvinuté a okamžitě následuje matku při hledání potravy. Dobrou komunikaci si odzkouší dřív, než se vyklube z vejce.

Když si vejce povídají

U mnohých ptáků se v hnízdě vyvíjející se zárodky ve vejcích vzájemně „domlouvají“ zvláštním zvukem. Přírodovědci se původně domnívali, že tento zvuk vzniká klováním mláděte na vnitřní stranu skořápky vajíčka, nebo že ho zárodek ve vejci sám aktivně vydává. Dnes je jasné, že zvuk vzniká v plicích zárodku při nadechování, ale pravdou je, že mláďata se s jeho pomocí dohodnou, kdy se vyklubou z vajíček. 

Taková vzájemná domluva je důležitá hlavně u ptačích druhů s velkým počtem vajec. Křepelka polní (Coturnix coturnix) naklade do hnízda postupně až osm vajec, kachna březňačka (Anas platyrhynchos) plný tucet a koroptev polní (Perdix perdix) nejednou končí snášku na hnízdě s šestnácti vajíčky. Samice kladou jen jedno vejce denně a tak jim celá snáška zabere týden nebo i dva. Samička proto usedá na vajíčka až po snesení posledního, aby se všechny zárodky začaly vyvíjet najednou. Ani tak ale nedosáhne dostatečné synchronizace v líhnutí mláďat.

Například u křepelek je rozdíl mezi nejpokročilejším a nejzaostalejším zárodkem osmi vajec snesených během jednoho týdne až 48 hodin. Pokud by se první mládě líhlo hned, když dokončí vývoj, muselo by na vylíhnutí posledního sourozence čekat dva dny. Mláďata ve vejcích na hnízdě se však spolu domluví zvuky z plic na společném příchodu na svět. Ta v pokročilejším vývoji počkají na opožděné sourozence ve vejci a všechna mláďata se pak vyklubou v rozmezí nejvýše šesti hodin. 

Neúspěšný pokus o invazi

Zvuky naučené před příchodem na svět mohou mít pro živočicha zásadní význam. To je případ ptáků modropláštníků nádherných (Malurus cyaneus). Během sezení na vejcích matky těchto australských pěvců zpívají zvláštní nápěv tvořený jedenácti zvuky. Jeden z těchto tónů je unikátní svou výškou i délkou a je zcela typický právě pro modropláštníky nádherné. Od jiných ptáků ho neuslyšíme. Matka jej však vyluzuje jen do chvíle, kdy se z vajec vyklubou mláďata a pak jej okamžitě přestane používat. Právě tento jedinečný zvuk totiž mláďata používají při žebrání o potravu. Čím častěji matka zpívá svým vejcím, tím přesněji pak malí modropláštníci její volání opakují. 

Ukázalo se, že tento zvuk slouží mláďatům jako „heslo“ nebo jako „rodný list“. Do hnízd modropláštníků nádherných totiž s oblibou snáší svá vajíčka kukačka bronzová (Chalcites basalis), jejíž vejce se od vajíček modropláštníků skoro neliší. Mládě se z něj však líhne dříve, vajíčka svých budoucích pěstounů vyhází z hnízda a samo se začne hlásit o potravu. Modropláštníci však rychle poznají, že mají v hnízdě kukačku, hnízdo s vetřelcem opustí a začnou okamžitě budovat nové, aby do něj snesli další vejce. 

Heslo proti vetřelcům

K rozhodnutí opustit hnízdo dochází modropláštníci proto, že kukaččí mládě nevydává při žebrání o potravu typický dlouhý tón. Jak to, že si kukačka toto „heslo“ nezapamatovala? Svým budoucím mláďatům zpívá samička modropláštníka nádherného plných pět dní. Kukačka ale svým časnějším příchodem na svět zkrátí pěveckou produkci pěstounky na pouhé dva dny a to jí na naučení „hesla“ nestačí. Neznalost hesla se jí stává osudnou.

O tom, že se budoucí mládě modropláštníka nádherného skutečně učí „heslo“ ještě ve vejci poslechem zpěvu své matky se vědci přesvědčili jednoduchým pokusem. Prohodili vajíčka z hnízd různých druhů modropláštníků a pak sledovali volání vyklubaných mláďat. Ptáčata se naučila „heslo“ svých adoptivních rodičů. Když vědci nahráli žebrání adoptovaných mláďat jejich biologickým rodičům, nemělo to na ptáky žádný efekt. Mláďata mluvila na dospělé modropláštníky „cizí řečí“. 

Varování před horkem 

Vliv zvuků z vnějšího prostředí na vývoj jedince před narozením může být velmi dramatický. Důkazy o tom získali vědci zcela nedávno z ptačí říše, konkrétně od australských pěvců zebřiček pestrých (Taeniopygia guttata). Ukázalo se, že matky zárodkům ve vejci zpívají zvláštní tichý popěvek, který se vůbec nepodobá zvukům, jimiž spolu komunikují dospělí ptáci. Zoologové si ale všimli, že matky vejcím zpívají jen v případě, že je v posledních dnech před vylíhnutím mláďat horko. 

Vědci nahráli mateřský „zpěv pro horké dny“ a pak jej pouštěli vajíčkům inkubovaným v umělé líhni bez přítomnosti matky. Ve srovnání s mláďaty, kterým vědci během inkubace přehrávali zvuky vzájemné konverzace dospělých zebřiček, byla mláďata vylíhlá z vajec vystaveným „zpěvu do horka“ výrazně menší. To může na první pohled vypadat jako handicap, protože menší pták je slabší. Malé tělo má však příznivější poměr mezi objemem a povrchem těla a snáze se ochlazuje. V horku jsou výhodnější těla menší, v zimě naopak těla mohutná, protože tak snadno neprochládají. 

TIP: Jak přelstít kukačku: Ptáci opatřují skořápky vajec ochrannými prvky

Zebřičky, kterým matky ještě před vyklubáním z vejce zpívají „horký song“, jsou navzdory menším tělesným rozměrům životaschopnější a plodí více potomků. Jsou si své zvýšené odolnosti k teplu zjevně vědomy, protože si k hnízdění vybírají teplejší místa, kde nečelí tak tvrdé konkurenci ptáků, kteří nejsou vysokým teplotám tak dobře adaptováni. Celkem nenápadný zvuk tedy přehodí vývoj ptačího zárodku ve vejci na kolej, která vede k lepší adaptaci na významnou zátěž.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pro zdravý rozvoj dětí je klíčová pestrá a vyvážená strava; zvládnout jim dodat vše potřebné při zachování veganských principů je velice náročné a bez spolupráce s odborníky může jít o hazard s jejich zdravím.

Zajímavosti
Historie

<h3>Americký symbol</h3><p>Pistole <strong>Colt 1911 v ráži .45 ACP</strong> je symbolem sama o sobě již po celé století. Speciální designový model opatřený vrstvou čtyřiadvacetikarátového zlata vznikl jako odkaz na 2. dodatek ústavy Spojených států, zaručující občanům právo držet a nosit zbraně i vytvářet milice. Její tvůrci omezili počet coltů na sto kusů pro každý stát USA a část zisku z jejich prodeje putuje na účet občanského sdružení, hájícího zájmy střelecké veřejnosti. Tento skvostný model je ovšem v současnosti beznadějně vyprodaný.</p>

Revue

Francis Arthur Rycroft se vyznamenal během první bitvy u El Alameinu, když se výrazně podílel na zničení silné nepřátelské pozice.

Válka

Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude přibližně 7× citlivější než Hubbleův  kosmický teleskop (HST). (foto: NASA GSFC/CIL, Adriana Manrique GutierrezCC BY 2.0)

Vesmír

Odlomená kra A68A, obklopená menšími úlomky, 21. listopadu 2020.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907