Salmonella s nanočásticemi je nečekaným spojencem v boji proti nádorům

29.05.2022 - Stanislav Mihulka

Čínští vědci využili bakterii Salmonella typhimurium k posílení imunity laboratorních myší bojujících s rakovinou

<p><em>Salmonella typhimurium</em> v kultuře lidských buněk.</p>

Salmonella typhimurium v kultuře lidských buněk.


Reklama

Nejspíš každý si občas přijde slabý a zranitelný vůči nemocem a dalším rizikům okolního světa. Přesto je pro patogeny obtížné se do lidského těla dostat a rozpoutat v něm úspěšnou infekci. Každá bakterie či virus, co to dokáže, si z jistého úhlu pohledu zaslouží obdiv. A co víc, zaslouží si naši pozornost. Byli bychom hloupí, pokud bychom nevyužívali vlastností mikroorganismů, jimž se daří uspět na náš účet.

Mezi velmi úspěšné lidské patogeny náleží například salmonela Salmonella typhimurium, která je původcem běžných „otrav jídlem“. Tato bakterie přitom není úplným nováčkem v biotechnologiích a v dřívějších výzkumech již byla využita jako bezpečný a efektivní prostředek pro cílený transport léčiv.

Vylepšená salmonela

Na předchozí výzkumy navázal čínský tým, který využil salmonelu pro přepravu nanočástic s antigeny. Ty následně posilují imunitní reakci těla pacienta na bujení nádorových buněk. Vědci upravili salmonely pokrytím kladně nabitými nanočásticemi, k nimž se váží záporně nabité antigeny. Jsou to vlastně kousky nádoru po intenzivním ozařování, které výrazně označí nádorové buňky pro poněkud ospalou imunitu pacienta.

TIP: Nepravděpodobný spojenec: Anthrax pomáhá při rakovině močového měchýře

Když vědci použili vylepšené salmonely k léčbě myší s nádorem, uspěli v 83 procentech případů. Myší bez této léčby přežilo jen 25 procent. Výsledky experimentu ukázaly, že léčba vylepšenými salmonelami je bezpečná a účinná. V budoucnu by se mohla uplatnit například u nádorů, které silně potlačují imunitní reakci daného člověka. Než ale přijde řada na klinické testy s lidmi, budou muset vědci důkladně prověřit bezpečnost této léčby.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907