Sám proti absolutní moci: Devět pražských měsíců Aloise Eliáše

01.06.2016 - Ondřej Fér

Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš vydržel ve funkci přes své napojení na odboj a londýnský exil celé dva roky. Klec však spadla v září 1941 po Heydrichově příjezdu do Prahy


Reklama

Dne 27. září 1941 Heydrich přijel do Prahy. O den později Eliáše zatklo gestapo a 29. září o jeho obvinění z velezrady a zemězrady informoval protektorátní tisk. Posledního zářijového dne přiletěl do hlavního města protektorátu senát lidového soudu a 1. října 1941 v deset hodin dopoledne začalo v budově státní policie hlavní přelíčení. Za pouhé čtyři hodiny byl Alois Eliáš odsouzen k trestu smrti. Ke všeobecnému překvapení se ale poprava nekonala. 

Čekání ve vězení

Alois Eliáš mezitím zůstával v podstatě jako rukojmí v německém vězení. Heydrich na základě dlouho získávaných informací nekompromisně postupně rozbíjel celý český ilegální aparát. Během stanného práva, které vyhlásil, bylo zatčeno asi 6 000 osob a padlo asi 460 rozsudků smrti, ovšem řada z nich nikoli za odbojovou činnost, ale za hospodářské delikty. Mezi popravenými bylo víc řezníků než intelektuálů, víc keťasů než důstojníků. 

Vysoce postavených hlav padalo překvapivě málo, například někdejší primátor Otakar Klapka byl zastřelen už 4. října 1941. „Kdybychom zatkli všechny, kteří věděli o odboji, neměli bychom za chvíli s kým pracovat,“ prohlásil Heydrich. Stovky vyděšených státních zaměstnanců se staly jeho snaživě spolupracujícími rukojmími. V této situaci nezbývalo československým exilovým představitelům nic jiného než za jakoukoliv cenu zasáhnout. Hrozilo totiž, že Heydrich svojí politikou cukru a biče z Čechů udělá loajální říšské občany.  

Osudný atentát

Dne 27. května 1942 spáchali Gabčík s Kubišem, dva parašutisté vyslaní z Velké Británie, na zastupujícího říšského protektora atentát, jehož následkům osmatřicetiletý Heydrich 4. června podlehl. Spojenci Heydrichovu smrt právem cenili stejně vysoko jako vítězství v rozhodující bitvě. Jeho úmrtí přineslo obnovení teroru, ovšem byl to právě Karl Hermann Frank, který zuřícího Hitlera odvrátil od myšlenky na masovou pomstu. Namísto toho došlo k projevům odstupňovaného teroru, jehož symbolem se staly Lidice a Ležáky.

Naplnil se také osud desítek Heydrichových „rukojmí“, uvězněných spisovatelů, bývalých důstojníků a politiků včetně Eliáše. Během svého pobytu v Pankrácké věznici měl lehčí režim – dostával lepší stravu, chodil na delší vycházky, občas ho navštěvovala manželka. Díky českému dozorci se mu dařilo prostřednictvím motáků udržovat kontakt s blízkými a spolupracovníky. Den po smrti výsadkářů v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje, 19. června 1942, byl Eliáš na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka přiveden o něco dříve z denního zaměstnání a převezen do Kobylis. V podvečer téhož dne byl společně s dalšími 25 vězni zastřelen. 

  • Zdroj textu:

    II. světová 7-8/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907