NASA zveřejnila působivý snímek snímek, který zachycuje dění pozoruhodné eruptivní symbiotické dvojhvězdy R Aquarii
Ve vzdálenosti přibližně 710 světelných let od nás se v souhvězdí Vodnáře nachází mimořádně zajímavý hvězdný systém. R Aquarii je takzvaná symbiotická dvojhvězda, přičemž toto označení se odvíjí od skutečnosti, že se takový hvězdný systém projevuje zářením, v jehož spektru se v jakési „symbióze“ vyskytují dva typy spektrálních čar.
Symbiotickou dvojhvězdu obvykle tvoří těsný pár červeného obra s bílým trpaslíkem. Často se stává, že dvojhvězda je navenek proměnná, tedy že její záření zeslabuje a opět zesiluje. Přesně to je případ systému R Aquarii, jehož krásný složený snímek se nedávno objevil na stránkách agentury NASA. Připomíná Sauronovo oko, které ale není symbolem zlé moci, nýbrž strašlivých sil extrémní fyziky.
Červený obr systému R Aquarii se projevuje jako dlouhoperiodická proměnná hvězda typu Mira. Svou jasnost mění výrazně, dochází k tomu ale postupně a během dlouhého časového období. Jeden takový cyklus trvá o něco déle než rok. Jeho hvězdný společník, kterým je bílý trpaslík, svou mateřskou hvězdu obkrouží jednou za 44 let.
TIP: Vědecká záhada: Proč se dvojhvězda s bílým trpaslíkem FO Aquarii zatmívá?
Na složeném snímku R Aquarii je mimo jiné patrné, že jde o eruptivní proměnnou dvojhvězdu. Červený obr vyvrhuje materiál, který k sobě přitahuje bílý trpaslík. Jednou za čas dojde k termonukleární explozi, která sice nemá proporce supernovy, ale i tak stojí za to. Na snímku pořízeném ve viditelné oblasti Hubbleovým vesmírným dalekohledem jsou červeně a tmavě modře zobrazená mračna chladného materiálu minulých explozí.
Kromě toho jsou do snímku svítivě fialovou barvou vložena pozorování vesmírné rentgenové observatoře Chandra, zachycující rentgenové záření rázových vln, které vznikají, když polární výtrysky erupcí trpaslíka zasáhnou okolní kosmický materiál.
X-ray: NASA/CXC/SAO/R. Montez et al.; Optical: Data: NASA/ESA/STScI, Processing: Judy Schmidt, CC BY-NC-SA 3.0 CZ
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)