Sběratelské trendy dneška: Tenisky, brčka a herní kartičky za miliony

17.08.2022 - Vilém Koubek

Plastová brčka, staré tenisky, karetní hry či vyřazená elektronika se v současnosti na internetových aukcích prodávají za horentní sumy. Stále víc lidí proto investuje do sběratelství, které vnímají jako jistotu do budoucna

<p>Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. <em>(ilustrační foto: Shutterstock)</em></p>

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)


Reklama

Pokémon patří mezi tzv. sběratelské karetní hry neboli Trading Card Game (TCG). Počet jeho karet vydražených v internetových aukcích eBay přitom mezi roky 2019 a 2020 stoupl o 574 %. První edice ohnivého pokémona Charizarda se dokonce loni prodala v přepočtu za víc než 8,2 milionu korun. Jak může někdo utratit takovou sumu za potištěný papír? Odpověď zní jednoduše: Předpokládá se, že jeho cena v budoucnu dál poroste, tudíž se nejedná o nákup z rozmaru, nýbrž o promyšlenou investici. 

Co se skrývá uvnitř?

Nejcennější jsou z principu nejméně dostupné karty, pocházející z nejstarší edice hry. Také v rozšiřujících balíčcích současné verze Pokémonu se však nacházejí poklady, jež budou pravděpodobně dál „zrát“. Stávají se proto cílem investičních sběratelů, kteří je vykupují a doufají v nalezené bohatství. Prodeje kartiček v tzv. boosterech, jejichž obsah je do jisté míry náhodný, dokonce stouply natolik, že byly balíčky pravidelně nedostupné. Značku spravuje The Pokémon Company a vydělala už na hře tolik, že letos za neuvedenou, ale jistě nemalou částku koupila firmu Millennium Print Group, která jí TCG od roku 2015 tiskla.

TIP: Rekordní aukce: Kartička s Gretzkým se prodala za více než milion dolarů

Otevírání rozšiřujících balíčků přitom doprovází takové napětí, radost, nebo naopak zklamání, že se je mnohým daří zpeněžit: Například Andrew Caroselli si na sociálních sítích vybudoval publikum pro svá videa, v nichž rozbaluje boostery sportovních kartiček – nic víc, nic míň. Jednoduše před kamerou otevře balení a poté velmi pečlivě projde jeho obsah. Pokud se mezi kartami objeví nějaká vzácná, opatrně ji přesune do speciálního obalu. Gary Vaynerchuk ve videích na svém YouTube kanálu v podobném duchu nejen otevírá boostery, ale zároveň rozvíjí teorie, kteří sportovci na kartičkách by v budoucnu mohli být vzácní – a mimo jiné tak lidem pomáhá „investovat“.

Ke každému nápoji

Prudký nárůst zájmu nejen o TCG, ale o investiční sběratelství obecně není náhodný. Dřív si sběratelské hry budovaly obecenstvo dlouhá léta. Například legendární Magic: The Gathering oslaví letos v srpnu třicet let a jeho nejdražší karta Black Lotus z první edice se draží za 2,5–5,5 milionu korun. Pokémon se však dostal na vrchol v časech pandemické krize, která pro spoustu lidí znamenala domácí vězení – a v něm čas ubíhá rychleji, pokud máte koníčky. Klasické stolní hry se začaly těšit mnohem větší oblibě a například šachová obec webu Chess.com se díky pandemii a seriálu Dámský gambit rozrostla na 37 milionů hráčů. Raketově vzrostl také zájem o moderní deskové hry. 

Koronavirová krize ovšem znamenala i finanční nejistotu. Ceny potravin, elektroniky, pohonných hmot a dalšího zboží stoupaly doslova před očima a válka na Ukrajině nevyzpytatelnost světa ještě umocňuje. Lidé proto mnohem méně šetří peníze jako takové a víc investují do artiklů, jež mohou časem získat na ceně. Doba je zároveň natolik rychlá a společnost se vyvíjí tak překotně, že dnes mohou výnosné sbírky sestávat i z předmětů, které ještě před několika lety tvořily součást běžného života. 

Jako příklad slouží plastová brčka z fastfoodů McDonald’s, která se dřív dávala ke každému kelímku s pitím. Dnes však světem hýbe snaha pečovat o životní prostředí, proto se mimo jiné zvolna oprošťujeme od umělých hmot. Plastovou klasiku tak nahrazují šetrnější papírové alternativy, zatímco „původní“, ještě zabalené slámky k nápojům z McDonald’s se začaly objevovat na internetových aukcích, kde se coby relikty minulosti prodávají za překvapivé sumy: Jednu lze na eBayi pořídit v cenovém rozpětí zhruba od pěti set až po několik tisíc korun.

Než začnete uklízet…

Zatímco dřív se kupovaly například obrazy slavných umělců, jejichž cena vycházela z jedinečnosti díla, dnes se investiční sběratelé obecně zaměřují také na předměty zachycující ducha přelétavé doby. Velké peníze se v aukcích utrácejí mimo jiné za starou elektroniku: Například walkman Sony z roku 1979 se před dvěma lety na eBayi vydražil v přepočtu za více než 18 tisíc korun. Stejně tak postupně „zrají“ fény Dyson, staré herní konzole a další. Myslete na to, až vás zase popadne chuť doma pořádně uklidit…

Podobný růst zažívá třeba trh s teniskami, samozřejmě za předpokladu, že si je koupíte jako investici nebo je nošením neponičíte. Použitá obuv Air Jordan z roku 1985 vám může v aukci vynést i víc než 35 tisíc korun. A pokud jste si pár skutečně pořídili s vidinou budoucího prodeje a jdete na trh s netknutým produktem, můžete vydělat až 90 tisíc, zatímco pořizovací cena se pohybovala okolo patnácti set. 

Sporné bohatství 

Touha vlastnit unikátní předměty, které časem získají na ceně, je dnes ve společnosti natolik silná, že se jí chytili i podvodníci. Zdaleka nejrozšířenější „pochybný produkt“ představuje tzv. NFT alias non-fungible token čili „nezaměnitelný token“. V podstatě jde o unikátní kus počítačového kódu, který si majitel uloží do tzv. blockchainu, tedy do databáze, jež v ideálním světě chrání digitální vlastnictví jednotlivců a používá se například coby peněženka na kryptoměny, včetně bitcoinu. Myšlenka NFT zní prostě: Koupíte si jedinečný digitální objekt, který budete vlastnit pouze vy. Samozřejmě ho stejně jako kteroukoliv elektronickou informaci může kdokoliv volně zkopírovat, ale vy budete vlastnit onu první, stoprocentně originální kopii. A jednou ji třeba s pořádným ziskem prodáte. 

Problémy samozřejmě vycházejí ze samotné povahy investice: Jedinečným kusem informace může být cokoliv, od obrázku opice přes úryvek hudby až po naskenovanou účtenku či kousek textu. Odmyslíte-li si sběratelské pozlátko a spekulativní pobláznění, zůstane vám krutá realita, že utrácíte obrovské peníze za obsah existující pouze v elektronické podobě a v nejlepším případě s velmi spornou hodnotou. 

Příliš drahá kniha 

Například anonymní skupina Spice DAO zaplatila za ilustrovanou předlohu filmové Duny, kterou chtěl v roce 1974 převést na plátno Alejandro Jodorowsky, v přepočtu 65 milionů korun. Cílem bylo knihu naskenovat, přetvořit na NFT a originál spálit, čímž by podle představ skupiny získal digitální otisk na ceně. Popsaná myšlenka je však stejně zcestná jako přesvědčení členů Spice DAO, že si spolu se svazkem koupili také práva na Dunu jako značku, a že tak budou moct vytvořit animovaný seriál. Ve skutečnosti si pořídili pouze extrémně drahou publikaci, a pokud ji opravdu zničí, o své peníze přijdou.

TIP: Prohledejte sklepy a půdy: Filmové plakáty mohou ukrývat bohatství

Současný svět však už začíná být z NFT unavený a stále častěji se mluví o souvisejících podvodech. Někteří prodávají nezaměnitelné tokeny ukradených děl, jiní prostřednictvím digitální platformy perou peníze. Navíc kódování NFT i kryptoměn vyžaduje obrovské množství energie, a podílí se tak na klimatické změně… Pokud zkrátka v době plné nejistoty hodláte investovat a zajistit si lepší budoucnost, rozhodně se vyplatí držet se hmotných statků, o něž vás nepřipraví hackeři a se kterými se nepojí neodbytný pocit, že se vás někdo pokouší okrást.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Objevený masový hrob na lokalitě Vráble. Téměř všechny nalezené kostry jsou bez hlavy. (foto: Martin FurholtCC BY 4.0)

Věda

Nedělní erupce třídy X v podobě jasného záblesku (vpravo nahoře), jak ji zachytila observatoř SDO. (foto: NASA, SDOCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Boeing B-17G Flying Fortress při letecké přehlídce. (foto: Wikimedia Commons, Airwolfhound, CC BY-SA 2.0)

Válka
Zajímavosti

První evropská kavárna vznikla v Benátkách v roce 1640. Česko si na svou první kavárnu počkalo až do roku 1714. Koncem 19. století už bylo v Praze více než 70 kaváren a v Brně téměř stovka. (foto: Pixabay, CC0)

Historie

Požár v proslulé katedrále Notre-Dame v Paříži vypukl v pondělí 15. dubna 2019 během rekonstrukce její střechy. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907