Šifry mistrů malířů: Kam se poděla moucha z Dürerovy Růžencové slavnosti?

12.12.2018 - Klára Kubíčková

Albrecht Dürer na svůj slavný obraz Růžencové slavnosti namaloval mouchu, která měla symbolizovat dokonalost jeho díla. Dnes již ji ale na obrazu nenajdeme. Kam se poděla?

<p>Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.</p>

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.


Reklama

Albrecht Dürer byl už slavný a dobře placený malíř norimberského cechu, když v roce 1505 odešel do Benátek. Tehdy dostal zakázku na oltářní desku pro kostel San Bartolomeo a jeho nově založené růžencové bratrstvo Němců, kteří se usadili kolem roku 1500 v Benátkách. Pracovat na desce Dürer začal v lednu 1506 a po devíti měsících mohl prohlásit: „Sděluji vám, že lepší mariánský obraz než ten můj v celé zemi není.“ A aby dokázal, jak je jeho dílo věrohodné, umístil na roucho Marie mouchu, která měla budit dojem opravdovosti. Diváci, kteří se snažili mouchu odehnat, vlastně sedli malíři na lep a potvrdili tak jeho kvality. Dnes už ale moucha na bílé látce není. Jak je to možné? Odletěla snad?

Uctívání nebeské královny sborem věřících je vyobrazeno na topolovém dřevě a má víc než metr a půl na šířku a dva metry na výšku – což jsou podstatné údaje. Tahle velká dřevěná deska byla totiž přesně sto let po svém vzniku přenesena přes Alpy do pražské sbírky císaře Rudolfa II. Transport obrazu na voze by mohl malbu poškodit, proto jej nesli čtyři nosiči. Během cesty horami museli obraz balit do speciálních ochranných vrstev, aby na něm nezanechal stopy ledový vítr. Růžencová slavnost se stala vrcholem Rudolfovy sbírky. Její sláva však neměla dlouhého trvání. Po Rudolfově smrti se malba začala rozpadat. Za to mohla jednak technologie, kterou umělec při malbě použil, ale i náročný transport přes největší evropské pohoří

TIP: Tichý pláč památek: 5 nevydařených oprav a pokusů o restaurování

V roce 1872 Josef II. nařídil aukci uměleckých děl, ve které byl obraz prodán za pakatel a dostal se do rukou opata strahovského kláštera. A právě opat zorganizoval jeho zrestaurování. Restaurátor Johann Gruss Dürerovo mistrovské dílo sice zachránil, ale také výrazně přemaloval. Podle posledních průzkumů to byl právě on, kdo zatřel i slavnou Dürerovu mouchu, kterou pár století před ním obdivovaly davy. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Černé díry se ukrývaly přímo před očima vědců. Nový výzkum našel způsob, jak je odhalit.

Vesmír

Lidské pozůstatky obětí erupce v domě „Casa del Fabbro“, včetně muže, jehož DNA vědci přečetli.

Věda

Stejně jako ostatní krokodýli, i gaviálové mají speciální smyslové orgány. Jedná se o drobné jamky v šupinách, které pokrývají tělo. Tyto jamky jsou schopny zachytit vibrace nebo změny tlaku vody, což napomáhá při hledání kořisti.

Příroda

Britské tanky postupují vpřed. Velitel stroje často šel před strojem a naváděl řidiče, aby se vyhnul překážkám.

Válka

Jihoamerické pralesy by mohly ukrývat až na čtyři tisíce doposud neznámých rostlinných druhů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907