Skalní útvary Česka: Hřiby, které se do košíku nevejdou

02.08.2016 - Jan Vítek

Mnohé skalní hřiby na území naší vlasti byly vyhlášeny za samostatné přírodní památky. Většinou totiž jde nejen o nápadné a turisticky atraktivní přírodní výtvory, ale o objekty významné i z odborného hlediska


Reklama

Koho by nepotěšilo, když mu při letním houbaření přijde pod ruku pěkně tvarovaný hřib či jiná jedlá houba. Při vycházkách do přírody se však tu a tam setkáme i s úplně jinými „hřiby“, které ke zpestření našeho jídelníčku rozhodně přispět nemohou. Tyto pozoruhodné hříčky neživé přírody – více či méně připomínající obrovské houby – jsou totiž kamenné a nezřídka i několik metrů velké…

Jako v houbařském ráji

Docela přiléhavé pojmenování skalní hřiby dala těmto útvarům skutečnost, že u nich výrazně přečnívá horní část, tedy „klobouk“, nad dolní úzkou partií – „nohou“. Jsou známy zejména z pouštního prostředí, kde se na jejich modelaci uplatňuje především vítr – přesněji řečeno, rušivá činnost větru unášejícího drobná zrnka písku, ve středoevropských podmínkách zase představují názornou ukázku výběrového zvětrávání nestejně odolných partií v hornině.
V Česku najdeme zvláště povedené skalní hřiby a obdobné útvary uprostřed pískovcových skalních měst v severních a severovýchodních Čechách. Doslova jako v houbařském ráji si můžeme připadat na mnoha místech v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, zejména pak na území Broumovských stěn. Většinu kamenných hřibů zde však dobře skrývají lesní porosty, což platí i pro nejvýše položená návrší Korunu, Signál a zejména Božanovský Špičák, kde se kolem řady působivých skalek (zvaných např. Kovadlina, Ponorka, Hřib, Velbloud a Kačenka) proplétá značený okruh tzv. Skalním zvěřincem.
V současné době se tak většímu zájmu turistů těší zejména skupina Slavenských hřibů, vyrůstajících z odlesněné paseky nad obcí Slavný, přibližně uprostřed délky hřbetu Broumovských stěn. Mnohé zaujmou v blízkosti červeně značené cesty, např. při odbočkách k vyhlídkám na Zaječí rokli a bizarní partii Čertovy tchyně, nad Hruškovou roklí i v řadě dalších míst.

Hřiby a pýchavka

Podobné útvary můžete objevit i v okolních skalních oblastech, např. v Adršpašsko-teplických skalách nebo při vrcholku kopce Ostaše, kde do této kategorie patří třeba Sfinga, spočívající jen malou ploškou na nízkém podstavci.
Také ve východním pokračování pískovcových území Broumovska – v polském národním parku Stolových hor – je kamenných hřibů jako po dešti, o čemž svědčí i pojmenování zdejší členité partie Skalní hřiby (Grzyby Skalne). V dosahu značených cest nad Batarowem či známým poutním místem Vambeřice tam „vykukují“ nejen věrné kopie oblíbených lesních plodin (Pravák, Borovák, Tři borové hřiby…), ale i obdobné útvary, včetně „hlavatých“ či „kyjovitých“ skalních věží.

TIP: Kaňon řeky Paria aneb Duha v rumělkovém kameni

V severočeských pískovcových skalních městech stojí za zmínku alespoň pěkně tvarovaný Tiský hřib, míjený naučnou stezkou poblíž turistické chaty v Tiských stěnách. Na podobné útvary tu a tam narazíme i v pískovcových územích Českého ráje. Jeden z nejmohutnějších se skrývá v borovém lese u maloskalské Drábovny nad Záborčím. Sice byl obdařen pojmenováním Hřib, ale jeho oblá hlava připomíná spíše obří pýchavku. To ostatně platí i pro spoustu dalších útvarů v Prachovských skalách, na Hruboskalsku či v Besedických skalách, kde kupříkladu protáhlá hřibovitá skalka půlí do dvou částí hojně navštěvovanou Husníkovu vyhlídku.

Pokličky a husí hlava

Unikátní skupinu hřibovitých útvarů představují tzv. pokličky, u kterých horní partii vymezuje výrazná deska – doslova „poklice“ – z velice tvrdého pískovce, zpevněného železitým tmelem. Známé jsou především kokořínské Pokličky, vystupující ve vyústění rokle Močidla do Kokořínském dolu, kde charakteristickým tvarem i velikostí vynikají dvě asi desetimetrové „pokličkové“ skalní věže. Stoupá k nim udržovaný chodník od silnice v blízkosti hojně navštěvovaného hradu Kokořín.
V sousedním Vojtěšském dolu si zase můžete prohlédnout tzv. Jestřebickou pokličku, tvořenou deskou z železitého pískovce, spočívající na úzkém podstavci. Na území CHKO Kokořínsko vystupuje také několik dalších, poněkud netypických skalních hřibů, z nichž dva byly obdařeny ptačím pojmenováním. Název Husa byl inspirován protáhlým tvarem, připomínajícím husí hlavu, nedaleké štíhlé skalní věži se zase říká Čáp.

Houby na horách i pod zemí

Spousta rozličných skalek, bloků a balvanů hřibovitého tvaru vznikla složitými zvětrávacími procesy také v oblastech tvořených zdánlivě nezdolnými žulami a dalšími krystalickými horninami. Obzvlášť působivou scenérii tvoří seskupení oblých žulových bloků a balvanů poblíž Žihle v Jesenické pahorkatině, které byly zahrnuty do přírodní památky U báby (což je i název jednoho z nejmohutnějších žulových balvanů na území naší vlasti).
Chráněným útvarem je i Kamenný hřib – asi dva a půl metru vysoká skalka nad silnicí u Krásné Lípy poblíž krušnohorského Nejdku. Spousta podobných útvarů vystupuje i na horských hřbetech v Jizerských horách (např. na Oldřichovském Špičáku, u Jindřichova, na Poledních kamenech aj.), Krkonoších, na Šumavě (zejména při Medvědí stezce pod Perníkovým vrchem), v České Kanadě u Landštejna a v dalších žulových oblastech. Ojedinělou přírodní památkou je pak Skalní hřib na vrchu Magnetovec v Českém středohoří, jehož vznik podpořila sloupcovitá odlučnost čedičové sopečné vyvřeliny bazanitu.
Rozmanité skalky houbovitého tvaru samozřejmě potkáte i ve většině našich dalších pohoří, kde se obvykle tvoří břidličnatým rozpadem přeměněných hornin – rul, svorů, fylitů aj. Tak třeba v Hrubém Jeseníku v sousedství Pradědu zaujmou bizarním tvarem pověstmi opředené Petrovy kameny, také pod nejvyšším vrcholkem Orlických hor Velkou Deštnou se v lese skrývá pěkný Marušin kámen. Poněkud odlišné houbovité útvary jsou pak součástí vápencových, tedy krasových oblastí. Některé z nich přírodní procesy vymodelovaly přímo do skály, jiné můžeme obdivovat při návštěvě jeskyní, kde patří k podzemním hříčkám krápníkové výzdoby.


Kamenné hřiby za oceánem

Patrně nejproslulejším územím „kamenných hřibů“ na světě je Kansaský státní park Skalních hřibů (Mushroom rocks State park of  Kansas) v USA. Jsou zde nejen obří kamenné houby, ale i množství dalších skalních útvarů a spousta dalších formací je ukryta pod nánosem zeminy. Neobvyklé tvary skal přitáhly pozornost původních obyvatel Ameriky i prvních osadníků, kteří v měkkém pískovci zanechali několik vyrytých nápisů. Jde o nejmenší americký státní park s rozlohou pouhých 20 000 m2.

  • Zdroj textu:

    Příroda 2009/7-8

  • Zdroj fotografií: Jan Vítek

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ke zděšení maminky Žofie si František Josef vybral za manželku nezkrotnou Sissi.

Historie
Věda

Určování vítěze je často problematické. Hlavní sudí má proto k ruce také poradce okolo ringu.

Zajímavosti

Místo dopadu izraelské sondy Berešít.

Vesmír

Společně s Wehrmachtem se v Sudetech dočkali vděčnosti také příslušníci Freikorpsu, které ocenil i Adolf Hitler

Válka

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907