Skleníkům i solárním panelům vyhovuje umístění s dostatkem slunečního svitu. Proč toho nevyužít a nezkusit spojit tyto dvě technologie dohromady?
Skleníkům i solárním panelům vyhovuje umístění s dostatkem slunečního svitu. Proč toho nevyužít a nezkusit spojit tyto dvě technologie dohromady? Takovou možnost nabízejí poloprůhledné solární články, z nichž by se mohl stát materiál ke stavbě skleníků. Podle nedávné studie amerických vědců by takové skleníky mohly být v některých typech klimatu zcela energeticky udržitelné.
Jako velmi slibné se pro takové skleníky nabízejí organické solární články. Dovedou vyrábět energii ze slunečního záření, ale přitom jsou ohebné, přinejmenším poloprůhledné a hlavně mohou absorbovat jen část vlnových délek slunečního záření. Přesně takovou střechu potřebuje skleník se solární energií.
TIP: Díky novým křemíkovým nanočásticím se z oken stanou solární panely
Rostliny využívají k fotosyntéze jen část spektra dopadajícího slunečního záření. Pokud by ty zbývající části spektra záření využily organické solární články k výrobě elektřiny, mohlo by to fungovat. Vědci zjistili, že ve slunné Arizoně a méně prosluněné Severní Karolíně by skleníky se solárními články byly energeticky soběstačné. Ve studeném a tmavém Wisconsinu by si takové skleníky samy vyrobily přibližně polovinu energie potřebné ke svému provozu, což rovněž není k zahození.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)