Slunce a jeho sousedky (1): Poznejte 12 hvězd, které jsou nám nejbližší

17.09.2020 - František Martinek

Naše Galaxie čítá několik stovek miliard hvězd. Pro pozemšťany jedinečné a tisíce let uctívané Slunce je tak pouze jedním z mnoha. Vypravme se na skok za ním i za dalšími stálicemi, jež Zemi obklopují v nejbližším okolí – jen co by rychlostí světla deset let urazil

<p>Málo zářiví, avšak velmi aktivní červení trpaslíci představují nejpočetnější typ hvězd v naší Galaxii i v nejbližším okolí Sluneční soustavy.</p>

Málo zářiví, avšak velmi aktivní červení trpaslíci představují nejpočetnější typ hvězd v naší Galaxii i v nejbližším okolí Sluneční soustavy.


Reklama

1. Hlava rodiny: Slunce

  • Vzdálenost od Země: 0,00001581 světelného roku = 8,3 světelné minuty

Jde o naši nejbližší a pro život nezbytnou hvězdu. Pro astronomy představuje jakýsi etalon při porovnávání a studiu ostatních stálic. Jedná se o téměř ideální kouli žhavého plazmatu, s průměrem 108krát převyšujícím velikost Země. Reprezentuje 99,86 % hmotnosti Sluneční soustavy, z čehož přibližně 3/4 tvoří vodík, čtvrtina připadá na helium a ve velmi malých množstvích se zde vyskytují těžší prvky jako kyslík, uhlík, neon, železo a další.

Slunce vzniklo smrštěním rozsáhlého molekulárního oblaku. Řadí se do spektrální třídy G2 – jde o žlutého trpaslíka – a jeho stáří vědci odhadují na 4,6 miliardy roků. Veškerá energie vyzářená naší hvězdou vzniká v jejím nitru v důsledku probíhajících termonukleárních reakcí, při nichž se vodík přeměňuje na helium. K nejznámějším projevům sluneční aktivity patří skvrny, jejichž počet kolísá v 11leté periodě, a mohutné výrony plazmatu – tzv. protuberance.

2. Za humny: Proxima Centauri

  • Vzdálenost od Země: 4,244 světelného roku

Stálici ze souhvězdí Kentaura znají lidé od roku 1915. Je příliš slabá, než abychom ji spatřili pouhýma očima. Gravitačně je vázána do trojnásobného systému společně s dvojhvězdou Alfa Centauri, přičemž Proxima se z této trojice nachází v současnosti k Zemi nejblíž. Kolem dvojhvězdy krouží ve vzdálenosti 12 950 astronomických jednotek (AU), jeden oběh zvládne zhruba za 550 tisíc roků.

Jde o červeného trpaslíka spektrální třídy M5, s hmotností odpovídající 1/8 Slunce. V roce 2016 se u něj podařilo objevit planetu nazvanou Proxima b, která krouží 7,5 milionu kilometrů od mateřské hvězdy a jeden oběh vykoná za 11,2 dne. V porovnání se Zemí je asi o 30 % hmotnější.

V poslední době astronomové hodně diskutují o možnosti života na této nejbližší známé exoplanetě. Důvod spočívá v neznalosti tamních podmínek, ale také v nepříznivém vlivu Proximy. Červení trpaslíci totiž většinou představují velmi aktivní stálice s mohutnými výrony rentgenového a ultrafialového záření. 

3. Dvě v jednom: Alfa Centauri

  • Vzdálenost od Země: 4,37 světelného roku

Binární systém Alfa Centauri utvářejí dvě hvězdy podobné Slunci: Alfa Centauri A, která patří do spektrální třídy G, a Alfa Centauri B spadající do třídy K, mezi tzv. oranžové trpaslíky. Pouhýma očima je soustava pozorovatelná jako jeden objekt. První stálice převyšuje svou hmotností Slunce o 10 %, má 1,519× vyšší svítivost a o 22 % větší průměr. Alfa Centauri B je menší a studenější: Dosahuje 0,907 hmotnosti Slunce, o 14 % menšího průměru a vyzařuje pouze 44,5 % sluneční energie. Obě složky se navzájem obkrouží za 79,91 roku.

V říjnu 2012 ohlásila ESA objev první oběžnice u Alfa Centauri B. Exoplaneta s označením Alfa Centauri Bb má zhruba velikost Země, nenachází se však v obyvatelné zóně, tudíž na jejím povrchu nemůže existovat voda v kapalném stavu. Tamní odhadovaná povrchová teplota dosahuje 1 200 °C. Mateřskou hvězdu těleso obkrouží jednou za 3,2 dne, a to ve vzdálenosti šesti milionů kilometrů.

4. Letící šipka: Barnardova hvězda

  • Vzdálenost od Země: 5,9 světelného roku

Trpasličí hvězda spektrální třídy M4 v souhvězdí Hadonoše dosahuje pouhých 14 % hmotnosti Slunce a nese jméno amerického astronoma Edwarda Barnarda, který ji intenzivně studoval. Zjistil například, že se po obloze velmi rychle pohybuje – asi za 170 let změní pozici o průměr Měsíce v úplňku. Někdy se též označuje jako Barnardova šipka.

Stáří stálice leží v rozpětí 7–12 miliard roků, vznikla tedy dřív než Slunce. Zatímco naše hvězda se otočí jednou za 25 dnů, u Barnardovy hvězdy jde asi o 130 dnů. V současnosti se ke Slunci přibližuje a nejblíž se ocitne v roce 11800, kdy bude obě stálice dělit 3,75 světelného roku.

Loni v listopadu objevili astronomové exoplanetu o hmotnosti 3,23 Země kroužící kolem Barnardovy šipky ve vzdálenosti 0,404 AU s periodou oběhu 233 dnů. Pohybuje se vně tzv. obyvatelné zóny a teplota na jejím povrchu kolísá okolo −170 °C.

5. Mezi hvězdou a planetou: Luhman 16

  • Vzdálenost od Země: 6,5 světelného roku

Pod označením Luhman 16 se skrývá soustava dvou hnědých trpaslíků v souhvězdí Plachet. Jejich hmotnost astronomové určili na 33,5- a 28,6násobek Jupitera. Jedná se o velmi mladé objekty, se stářím v intervalu 600–800 milionů let. Dělí je 3,56 AU a navzájem se oběhnou zhruba za 27,5 roku.

Dvojici objevil v roce 2013 Kevin Luhman, astronom z Pennsylvania State University, na snímku pořízeném infračervenou družicí WISE neboli Wide-field Infrared Survey Explorer. Pozorování napovídají, že kolem jedné ze stálic může kroužit exoplaneta o dvojnásobku hmotnosti Jupitera. 

Dodejme, že hnědý trpaslík představuje objekt na pomezí velké planety a malé hvězdy – podmínky v jeho nitru nedostačují k zažehnutí termojaderných reakcí.

6. Nejchladnější: WISE 0855-0714

  • Vzdálenost od Země: 7,27 světelného roku

V dubnu 2014 ohlásili astronomové objev blízké stálice ze souhvězdí Hydry, jejíž celý název zní WISE J085510.83−071442.5. Jedná se o nejstudenějšího hnědého trpaslíka, jakého se dosud podařilo identifikovat, s povrchovou teplotou v intervalu −48 °C až −13 °C. Jeho hmotnost vědci odhadují na 2–10násobek Jupitera, a pokud se hodnota potvrdí, mohlo by se jednat o tzv. toulavou planetu. Po Barnardově a Kapteynově hvězdě se WISE 0855-0714 pohybuje po obloze třetí nejvyšší rychlostí.

TIP: Která stálice „vystřídá“ Proximu Centauri?

Jak už název napovídá, objev trpaslíka umožnilo pozorování družicí WISE, kterou NASA vypustila na oběžnou dráhu Země 14. prosince 2009. Observatoř zkoumá vesmír v oboru infračerveného záření na vlnových délkách 3–25 μm a díky mnohonásobně vyšší citlivosti oproti svým předchůdkyním rozliší i velmi malé a chladné objekty.

Dokončení: Slunce a jeho sousedky (2): Poznejte 12 hvězd, které jsou nám nejbližší (vychází ve čtvrtek 24. září)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907