Slunce a jeho sousedky (2): Poznejte 12 hvězd, které jsou nám nejbližší

24.09.2020 - František Martinek

Naše Galaxie čítá několik stovek miliard hvězd. Pro pozemšťany jedinečné a tisíce let uctívané Slunce je tak pouze jedním z mnoha. Vypravme se na skok za ním i za dalšími stálicemi, jež Zemi obklopují v nejbližším okolí – jen co by rychlostí světla deset let urazil

<p>Umělecké ztvárnění dvojhvězdy <strong>Sirius A</strong> a <strong>B</strong>. Jasnost této nejzářivější hvězdy noční oblohy se bude příštích 60 tisíc let ještě zvyšovat.</p>

Umělecké ztvárnění dvojhvězdy Sirius A a B. Jasnost této nejzářivější hvězdy noční oblohy se bude příštích 60 tisíc let ještě zvyšovat.


Reklama

7. Jedna z nejmenších: Wolf 359

  • Vzdálenost od Země: 7,8 světelného roku

Červeného trpaslíka Wolf 359 spektrální třídy M5,5 najdeme v souhvězdí Lva. Vzhledem k nízké jasnosti je viditelný jen ve větším dalekohledu, do okolí vyzařuje pouze 0,1 % energie uvolněné Sluncem a jeho povrchová teplota odpovídá asi 2 800 K. Pokud by se nacházel na místě naší hvězdy, byl by pouze 10krát jasnější než Měsíc v úplňku. Má poměrně malý průměr, zhruba 220 000 kilometrů. Pro srovnání: Průměr Jupitera činí 143 000 kilometrů.

Předchozí část: Slunce a jeho sousedky (1): Poznejte 12 hvězd, které jsou nám nejbližší

Wolf 359 navíc patří mezi nejméně hmotné stálice, dosahuje pouze 0,09 sluneční hmotnosti. Uvedená hodnota se blíží spodnímu limitu, kdy hvězda dokáže ve svém nitru zapálit termojaderné reakce. U Wolfa 359 probíhá zmíněný proces velice pomalu: Své palivo, vodík, spotřebuje přibližně za osm bilionů roků. Jedná se o relativně mladou stálici ve věku necelé miliardy let. Na základě měření změn radiálních rychlostí u ní pak astronomové letos v červnu 2019 objevili dvě planety, o 44- a 3,8násobku hmotnosti Země.

8. Na území Medvědice: Lalande 21185

  • Vzdálenost od Země: 8,31 světelného roku

Hvězda Lalande 21185 tvoří součást Velké medvědice. Přibližně v roce 19900 se dostane nejblíž ke Slunci – bude je dělit 4,65 světelného roku. Jedná se o typického červeného trpaslíka spektrální třídy M1,5. Dosahuje 46 % hmotnosti naší stálice a 39 % jejího průměru a s povrchovou teplotou 3 830 K je mnohem chladnější. 

Krouží kolem ní exoplaneta s 3,81násobkem hmotnosti Země a jeden oběh vykoná za 9,87 dne. Objevit se ji podařilo v roce 2017.

9. Nejjasnější: Sirius

  • Vzdálenost od Země: 8,66 světelného roku

Sirius, nejjasnější hvězda noční oblohy, se řadí do spektrální třídy A. Najdeme jej v souhvězdí Velkého psa, v blízkosti známého Orionu. Pomalu se přibližuje ke Slunci a jeho jasnost během příštích 60 tisíc roků poroste, načež se od nás začne vzdalovat. Dosahuje dvojnásobku hmotnosti naší centrální stálice a jeho průměr činí 2 381 000 km.

Ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu – hlavní složce dělá společnost bílý trpaslík Sirius B, patřící k nejhmotnějším ve své kategorii. Při průměru 11 700 km má 1,02násobek hmotnosti Slunce a tamní povrchová teplota přesahuje 25 000 K. Člověk o hmotnosti 68 kg by na povrchu Siria B „vážil“ 22 700 000 kg. Složky dvojhvězdy se navzájem oběhnou jednou za 50,1 roku.

TIP: Jak se měří rychlost přibližování nebo vzdalování hvězd a galaxií?

Záření z povrchu horkého bílého trpaslíka uniká z gravitačního pole, jehož vlivem dochází k tzv. zčervenání světla – k prodloužení jeho vlnové délky. Uvedený efekt předpověděl již v roce 1916 Albert Einstein a označuje se jako gravitační rudý posuv.

10. Dvojice z Velryby: Gliese 65

  • Vzdálenost od Země: 8,8 světelného roku

Hvězda Gliese 65 ze souhvězdí Velryby je známá spíš jako Luyten 726-8, podle Willema Jacoba Luytena, který ji v roce 1948 objevil. Ve skutečnosti jde o binární systém, jehož složky se navzájem oběhnou za 26,52 roku. Krouží přitom po eliptické dráze, takže se jejich vzájemná vzdálenost mění v rozmezí 2,1–8,8 AU. 

Luyten 726-8A patří mezi proměnné hvězdy a jedná se o červeného trpaslíka spektrální třídy M5,5e. Brzy po objevu jasnější složky se podařilo odhalit i jejího průvodce, přičemž Luyten 726-8B patří rovněž mezi proměnné stálice. Přibližně v roce 31500 se Gliese 65 přiblíží ke hvězdě Epsilon Eridani, a to na 0,93 světelného roku.

11. Slabý trpaslík: Ross 154

  • Vzdálenost od Země: 9,7 světelného roku

Hvězdu Ross 154 spektrální třídy M3,5 najdeme ve zvířetníkovém souhvězdí Střelce. Jedná se o červeného trpaslíka, dosahujícího pouze 17 % hmotnosti Slunce a 24 % jeho průměru. Vyzařuje přitom jen 0,38 % svítivosti naší denní hvězdy. Pravděpodobně jde o mladou stálici, s odhadovaným stářím nepřekračujícím miliardu roků. Tamní předpokládaná povrchová teplota odpovídá 3 340 K, v blízkosti hvězdy se nepodařilo objevit žádného průvodce.

12. Příští soused: Ross 248

  • Vzdálenost od Země: 10,3 světelného roku

Poloha tohoto červeného trpaslíka spektrální třídy M6 se promítá do souhvězdí Andromedy. Přibližně za 33 tisíc roků se stane nejbližší hvězdou ke Slunci a na uvedené pozici setrvá zhruba devět tisíc let. Nejvíc se k naší centrální stálici přiblíží na 3,024 světelného roku, a to zhruba za 36 tisíc let.

Že se jedná o trpasličí hvězdu, dosvědčují její základní parametry: Má 12 % hmotnosti Slunce, 16 % jeho průměru a vyzařuje pouze 0,18 % jeho výkonu. Jde o osamělou stálici, nebyl u ní objeven žádný průvodce. 

+1 Hvězda s vyslancem: Kruger 60

  • Vzdálenost od Země: 13,15 světelného roku

Dvojhvězda Kruger 60 do našeho výčtu nejbližších stálic již nepatří, neboť se řadí až na 43. a 44. místo měřeno od Slunce. Začlenili jsme ji proto, že zřejmě právě od tohoto binárního systému v souhvězdí Kefea k nám přilétl druhý pozorovaný návštěvník Sluneční soustavy původem z mezihvězdného prostoru: Kometu 2I/Borisov se podařilo objevit loni 30. srpna

Astronomové z poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze analyzovali 548 pozorování mezihvězdné poutnice. Modelovali pohyb zmíněného tělesa, Slunce a 647 hvězdných soustav na základě seznamu objektů potenciálně ovlivňujících pohyb vlasatice. Zjistili přitom, že zhruba před milionem let procházela ve vzdálenosti 5,7 světelného roku kolem binárního systému Kruger 60, a to mimořádně nízkou rychlostí 3,43 km/s.

TIP: Hypotetické objekty (1): 10+1 vesmírných objektů, které nejspíš neexistují

Uvedenou soustavu tvoří dvě stálice spektrální třídy MKruger 60A a Kruger 60B, které se navzájem oběhnou jednou za 44,6 roku. Kruger 60A dosahuje zhruba 27 % hmotnosti Slunce a 35 % jeho poloměru; Kruger 60B je menší, má pouze 18 % hmotnosti Slunce a 24 % jeho průměru.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907