Smrt jako poselství: Archeologové zkoumají nepochopitelnou brutalitu doby bronzové
Na pohřebišti kultury Čchi-ťia v severozápadní Číně objevili archeologové desítky koster s extrémními zraněními, která naznačují brutální násilí a zřejmě i krvavou mstu v době bronzové.
Zhruba v letech 2400 až 1600 před naším letopočtem, což odpovídá vládě egyptských faraonů zhruba 5. až 15 dynastie, žili na horním toku Žluté řeky, v oblasti dnešní čínské provincie Kan-su, lidé kultury Čchi-ťia (Qijia). Byla to jedna z nejranějších kultur doby bronzové na území dnešní Číny. V té době panovalo teplé a vlhké klima, což vedlo k rozvoji zemědělství a rychlému populačnímu růstu.
Součástí kultury Čchi-ťia byl i hřbitov v Mogou, který je starý asi 3 700 let. Pohřbívalo se tam zhruba v letech 1750 až 1100 před naším letopočtem. Je to velký hřbitov, na němž se nachází více než 1 600 hrobů, v nichž je pohřbeno přes pět tisíc lidí. Tito lidé žili zemědělským stylem života a vyměňovali si kovové a keramické předměty s jinými kulturami v této části světa.
Příliš extrémní boje
Bioarcheoložka Elizabeth Bergerová z Kalifornské univerzity v Riverside a její spolupracovníci tvrdí, že desítky pohřbených koster vykazují stopy extrémního násilí. Často jde o vícečetná jednoznačně smrtelná zranění. Desetina analyzovaných lebek nesla stopy čerstvých poranění – bodné rány, údery tupými předměty nebo poškození způsobené střelami. Mnohé z nich navíc vykazovaly vícečetná zranění – více než polovina poraněných jedinců utrpěla tři a více ran na hlavě. Na jedné z lebek badatelé odhalili celkem 18 ran nožem. Podle Bergerové je míra násilí objeveného na Mougou unikátní. Na jiných lokalitách ze stejné doby v Číně nemá obdobu. Extrémní míra násilí podle vědců evokuje snahu o vymazání samotné identity protivníků.
Badatelé odhalili také zjevnou asymetrii mezi muži a ženami – muži byli častěji než ženy terčem opakovaného násilí a mnozí z nich měli i obranná zranění na pažích nebo rukou. Některé lebky měly rány jak zepředu, tak zezadu, což naznačuje útok více útočníků.
Nálezy v Mogou představují další doklad brutality doby bronzové, o níž je teď často slyšet. Vědci přitom stále nemají jasno v tom, proč vlastně tehdy docházelo k dramatickým střetům mezi lidmi. Mohlo jít o obvyklé války o území nebo krvavé nájezdy útočníků. Každopádně šlo o brutální boje, které po sobě zanechávaly spoustu mrtvých.
