Nový výzkum naznačuje, že pobyt ve vesmíru probouzí u astronautů spící viry
V prakticky každém lidském těle „hibernuje“ řada virů. Jsou to neaktivní sekvence DNA, které „spí“ a čekají na nějaký podnět, který by je vzbudil a přiměl k činnosti. Nový výzkum NASA ukazuje, že takovým podnětem, bohužel, může být i pobyt ve vesmíru.
Satish K. Mehta z výzkumného centra NASA Johnson Space Center a jeho spolupracovníci zjistili, že u více než poloviny členů posádek na palubě amerických raketoplánů a Mezinárodní vesmírné stanice došlo k probuzení „spících“ herpesvirů. Zřetelné příznaky se sice projevily jenom u malé části astronautů, odborníci jsou ale znepokojeni.
Výsledky výzkumu naznačují, že se míra probouzení spících virů u astronautů zvyšuje s délkou pobytu ve vesmíru. Spící viry se tím pádem stávají významným zdravotním rizikem pro účastníky dlouhodobých misí ve vesmíru, jako jsou cesty na Mars a ještě dál do hlubin Sluneční soustavy.
TIP: Nový výzkum: Lety do vesmíru mění astronautům jejich mozek
Vědci se domnívají, že hlavním viníkem aktivace spících virů je stres. Astronauti jsou sice perfektně vycvičení, ale pobyt ve vesmíru je velmi náročný a nepochybně je plný stresu. Na druhou stranu, spící viry nepředstavují osudový a nepřekonatelný problém. NASA teď spouští výzkum rychlých detekčních systémů pro odhalování spících virů, a také možných léčebných postupů, s nimiž by bylo možné takové viry v těle eliminovat. Jde tak vlastně i o dobrou zprávu - výsledky výzkumu NASA mohou přinést prospěch nejen astronaůtům, ale i lidem na Zemi. Ostatně podobně, jako tomu bylo již mnohokrát v historii.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.