Stará sonda, nový objev: Sonda Magellan odhalila živé nitro planety Venuše
Vědci objevili nové důkazy o tektonické aktivitě pod povrchem Venuše – díky analýze dat ze sondy Magellan se ukazuje, že planeta může být geologicky aktivnější, než se dosud myslelo.
Povrch planety Země se neustále obnovuje a mění díky pohybům a přeměnám velkých kusů planetární kůry, kterým se říká tektonické desky. Venuše, alespoň pokud víme, tektonické desky nemá. Jak se ale zdá, její je stále deformován roztaveným materiálem z jejích hlubin.
Tým planetárních vědců, které vedl Gael Cascioli z Marylandské univerzity a Goddardova kosmického střediska NASA, prozkoumal korony – kruhové útvary na povrchu o velikosti desítek až stovek kilometrů, které zřejmě vznikly díky výronům roztavených hornin z pláště Venuše (tzv. plášťovým chocholům).
Venuše stále žije
Využili k tomu data pořízená sondou Magellan v letech 1990 až 1994. Sonda Magellan pořídila nejdetailnější gravitační a topografické údaje z Venuše, které dnes máme k dispozici. Vědci v nich nalezli doposud neznámé stopy tektonické aktivity pod povrchem Venuše. Pomocí kombinace gravitačních a topografických dat z Magellanu výzkumníci zjistili, že pod většinou zkoumaných korón (konkrétně 52 ze 75) se nachází méně hustý a teplý materiál, který zřejmě aktivně deformuje povrch planety. Podrobnosti nedávno zveřejnil vědecký časopis Science Advances.
Na Venuši existují stovky takových útvarů, z nichž mnohé se nacházejí v oblastech, kde je litosféra tenká a teplo z nitra planety se intenzivně dere vzhůru. Korony nejsou známy ze Země, ale vědci se domnívají, že by mohly připomínat geologické procesy, které probíhaly na mladé Zemi – ještě před vznikem moderní deskové tektoniky.
Výzkum je dalším důkazem, že stará data z mise Magellan stále přinášejí nové poznatky. Nedávno byla například identifikována aktivní sopka Maat Mons nebo mohutné lávové proudy v oblasti Eistla Regio.
Cascioli se v současné době podílí na vedení příprav americké mise VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, and Spectroscopy), která by měla k Venuši zamířit někdy po roce 2031. Plánovaná sonda má disponovat radarem, spektrometrem a zařízením pro měření gravitace. To umožní vytvořit detailní 3D mapy povrchu, určit jeho složení a prozkoumat nitro planety s dosud nevídanou přesností. Vědci věří, že nová data z VERITAS mohou zásadním způsobem změnit naše chápání Venuše – a možná i mladé Země.
