Stíhačka pro samuraje: Japonský letoun Nakadžima Ki-43 Hajabusa (1)

19.10.2021 - Marek Brzkovský

Nakadžima Ki-43 Hajabusa představovala nejdůležitější stíhačku japonského armádního letectva v letech 1941–1945. Měla sice slabou výzbroj a nenesla pancéřování, disponovala však fantastickou obratností a v rukou zkušeného pilota šlo o smrtelně nebezpečnou zbraň

<p> Japonští civilisté se loučí s pilotem Ki-43 při vzletu k sebevražedné misi. Léto 1945</p>

 Japonští civilisté se loučí s pilotem Ki-43 při vzletu k sebevražedné misi. Léto 1945


Reklama

Velení císařského armádního letectva ještě dvě desetiletí po skončení Velké války v Evropě setrvávalo v představě, že stíhací letoun má být především obratný a stíhačky se budou nadále střetávat v manévrových soubojích kdo s koho. Obratnost byla v japonském letectvu ve 30. letech nejdůležitějším kritériem, kterému konstruktéři podřizovali téměř vše.

Místo dvou křídel jedno

Tomuto požadavku nejlépe vyhovovala koncepce dvouplošníku, teprve v roce 1935 velení vypsalo soutěž na nový stíhací jednoplošník. Tu nakonec vyhrál letoun Nakadžima Ki-27. Šlo o elegantně tvarovaný stroj s pevným, pečlivě kapotovaným podvozkem. Dosahoval maximální rychlosti 470 km/h a nesl výzbroj dvou kulometů ráže 7,7 mm. Neměl však samosvorné obaly nádrží ani žádné pancéřování. Sériová výroba se rozeběhla v prosinci roku 1937. Několik pilotů, veteránů z války v Číně, mohlo nové stroje vyzkoušet a nešetřili chválou a nadšením. Japonské armádní letectvo získalo skvělý stroj a mnozí piloti tvrdili, že prý dokáže vymanévrovat i dvouplošníky!

Velení japonského letectva se s koncepcí Ki-27 ztotožnilo a zadalo další pokračování. V prosinci 1937 obdržela správní rada továrny Nakadžima Hikoki K. K. objednávku na typ, který by v budoucnu předchozí konstrukci nahradil. Technická kancelář společnosti úkolem pověřila tým konstruktéra Hideo Itokawy. Zadání znělo na letoun dosahující rychlosti 500 km/h, doletu 800 km a vyzbrojený dvěma 7,7mm kulomety. Konstrukčnímu týmu trvala práce necelý rok, než se na vzletové dráze letiště Odžima objevil první prototyp Ki-43.

Lehký a rychlý

Zkoušky ale oproti očekávání dopadly katastrofálně, a dokonce se uvažovalo o zrušení celého projektu. Vedení společnosti si však prosadilo objednávku dalších deseti prototypů a na těch se podařilo postupně veškeré nedostatky odstranit. Dne 9. ledna 1941 došlo ke schválení sériové výroby, která se rozběhla v dubnu téhož roku. Z výrobních linek sjelo do února 1943 celkem 716 strojů verze Ki-43-I. Poháněl je motor Nakadžima Ha-25 o výkonu 699 kW s pevnou dvoulistou vrtulí ze dřeva.

Později ji nahradila účinnější stavitelná dvoupolohová kovová. Stroj nesl dva kulomety ráže 7,7 mm, prázdný vážil pouhých 1 580 kg a dosahoval rychlosti 496 km/h. Neměl však opět žádné pancéřování ani samosvorné obaly palivových nádrží. Oproti svému staršímu sourozenci už ale disponoval zatahovacím podvozkem. Letoun, vyznačující se doslova fantastickou obratností, dostal jméno Hajabusa – sokol stěhovavý. První stroje přišly k 59. a 64. sentai (pluku) a u těchto jednotek se již 8. prosince 1941 zapojily do bojů s Brity nad Malajskem. 

Nad Malajskem a Barmou

Brzy se ukázalo, že nad hurricany RAF mají jasnou převahu. Pokud došlo na manévrový souboj, Ki-43 se dokázala dostat hurricanu za ocas po pár otáčkách. Trochu obtížnější bylo ale robustní letoun sestřelit pouhou dvojicí kulometů puškové ráže. Nádrže britských strojů totiž chránily samosvorné obaly zacelující se v případě průstřelu a kokpit zase pancíř. Naopak na lehce stavěnou a nepancéřovanou Ki-43 měla záplava střel z 12 kulometů hurricanu většinou ničivý účinek.

Pokračování: Stíhačka pro samuraje: Japonský letoun Nakadžima Ki-43 Hajabusa (2)

Britští stíhači v Barmě záhy zjistili, že se s Japonci nikdy nesmějí pouštět do boje v zatáčkách. Pokud se dokázali dostat nad Ki-43, zaútočili střemhlavým letem, vypálili a opět nabrali výšku. Když to situace umožňovala, útok zopakovali. V prvních měsících roku 1942 ale Japonci svým nepřátelům dokázali vnutit svůj styl boje a opanovali oblohu nad Barmou.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907