Objekt přezdívaný Hoinga je rekordně velkým pozůstatkem exploze supernovy
Při explozi masivní hvězdy a zrození supernovy, se do vesmíru rozlétne obrovské množství energie i hmoty. Záře supernovy ale bývá viditelná jen několik měsíců. Naproti tomu vyvržený materiál se rozprostře v rozsáhlém prostoru, kde vytvoří takzvaný pozůstatek supernovy, který můžeme spatřit i po 100 tisíci letech.
Německý astronom Werner Becker z institutu Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics a jeho spolupracovníci využili pozorování vesmírného rentgenového teleskopu eROSITA a s jeho pomocí objevili obrovský pozůstatek supernovy. Dostal přezdívku Hoinga a jde o největší známý pozůstatek supernovy, zářící v rentgenové oblasti.
Je skutečně obrovský. Na obloze zabírá plochu odpovídající 90 úplňkům Měsíce. Ještě zajímavější ale podle odborníků je, že se Hoinga nachází velmi daleko od galaktické roviny Mléčné dráhy, což je pro pozůstatky supernov velmi neobvyklé. Astronomy to každopádně překvapilo.
TIP: Materiál exploze Keplerovy supernovy stále letí rychlostí Mach 31 000
Objev rekordně velkého pozůstatku supernovy by měl rozšířit naše poznatky o těchto extrémních vesmírných jevech. Mohl by také vrhnout světlo na záhadu scházejících supernov. Odborníci odhadují, že by v Mléčné dráze měla explodovat supernova vždy jednou za 30 až 50 let. Z toho a dalších údajů lze odvodit, že bychom ze Země měli pozorovat asi 1 200 pozůstatků supernov. Našli jsme jich ale sotva 300. Autoři studie proto vyvozují, že nejspíš hledáme na špatných místech.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)