delfín

Bleskurychlé uši

Je známo, že ptáci z řádu sov (Strigiformes) mají skvělý zrak, a to zejména v horších světelných podmínkách. Pro svoji orientaci a loveckou strategii jsou však vybaveni i mimořádným sluchem. Relativně velké ušní otvory sov jsou umístěny v mírně odlišné pozici – jeden nad a druhý pod úrovní očnic. Díky tomu mohou dravci poměrně přesně odhadnout vertikální pozici zdroje zvuků, což je velmi důležité při lovu drobné kořisti typu hlodavců. Přímo fantastická je také reakční doba sov, během níž umí zvukový signál zpracovat. I v úplné tmě totiž dokážou zjistit polohu kořisti za pouhou setinu sekundy, což je čas, který lze změřit elektronickou časomírou, ale lidské smysly jej nezaregistrují.

Mezi ptáky vyniká sluchem také holub, který dokáže díky vnímání nízkofrekvenčních zvuků velmi dobře rozeznat terénní překážky typu horských štítů a aktivně tak zjišťovat a upravovat svoji polohu a směr letu.

V období páření mají neuvěřitelné akrobatické kousky samců pravděpodobně ohromit samičky a odradit konkurenci.

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Vyfotit delfínovce araguaiského není vůbec snadné. Neskáčou totiž nad hladinu. Na snímku delfínovec amazonský v zoo Duisburg.

Delfíni jsou vysoce společenská a inteligentní zvířata. I tak ovšem byla pro korejské vědce jejich schopnost soucítit s trpící družkou velkým překvapením.

Delfíni mají velmi složitou organizaci společenství. Skupinky jednotlivých zvířat vytvářejí klany a ty se mohou sdružovat do složitěji organizovaných aliancí.

Pár delfínů skákavých (Tursiops truncatus) prokázal, že opravdový odpočinek vůbec nepotřebuje.

Zvířatům chovaným v zajetí by měl být poskytován dostatek podnětů. Nuda nesvědčí nikomu

Delfíni a rybáři si tvrdě konkurují v bitvě o ryby. A neberou si servítky.

Samci z jedné skupiny ženou samičku pryč a snaží se ji udržet izolovanou od ostatních samců.

Zatím ojedinělý snímek nového druhu delfína, který se od jiných druhů odlišuje mimo jiné „trojbarevným“ zbarvením těla a tvarem lebky.

Volně žijící delfíny mohou trpět Alzheimerovou chorobou

<p>Vědci jsou přesvědčeni, že homosexuální chování delfínů pomáhá utužovat sociální organizaci skupiny.</p>

<p>Nejmenší kytovci světa patří i k&nbsp;těm nejvíce ohroženým</p>