Géniové slaného světa: Která mořská zvířata patří mezi nejchytřejší?

10.12.2022 - Vladimír Socha

Inteligence zvířecích obyvatel moří a oceánů nás někdy až šokuje. Kteří tvorové z pro nás exotických vodních světů jsou ale těmi vůbec nejchytřejšími? Horkými aspiranty na přední umístění mezi pomyslnými „génii z hlubin“ je v každém případě následující pětice zvířat

<h3>Zvědavé chobotnice</h3><p>V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.</p><p>U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic <em>(řád Octopoda)</em> vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. <strong>Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení</strong>. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

<h3>Chytráci ve fraku</h3><p>V posledních letech bylo zjištěno, že mnozí ptáci vykazují dříve nepředstavitelnou míru inteligence, která se projevuje například schopností vyrábět nástroje i jistým stupněm abstraktního myšlení. Tato zjištění se však pojí zejména s krkavcovitými ptáky a papoušky. U tučňáků <em>(čeleď Spheniscidae)</em> by zřejmě většina lidí výraznou chytrost nepředpokládala. Přesto i tito roztomilí, na souši poměrně neohrabaní opeřenci, patří k velmi inteligentním tvorům. <strong>V Japonsku byl dokonce zaznamenán případ ochočeného tučňáka, který údajně každý den docházel s batůžkem na trh a své adoptivní lidské rodině přinášel čerstvé ryby</strong>. Občas bývají tučňáci považováni naopak za nedůvtipné tvory, protože nemají strach z lidí a snadno se nechají chytit, důvodem je však spíše fakt, že tito ptáci mají málo přirozených nepřátel a vrozený strach z lidí se u nich dosud nevyvinul.</p><p>Tučňáci jsou na souši neohrabaní, ve vodě jsou ale skvělými a obratnými plavci. Vyvinou rychlost až 27 km/h (třikrát vyšší než nejlepší olympijští plavci) a dokážou se potápět až do hloubek zhruba 570 metrů na dobu kolem 22 minut.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Chytráci ve fraku

V posledních letech bylo zjištěno, že mnozí ptáci vykazují dříve nepředstavitelnou míru inteligence, která se projevuje například schopností vyrábět nástroje i jistým stupněm abstraktního myšlení. Tato zjištění se však pojí zejména s krkavcovitými ptáky a papoušky. U tučňáků (čeleď Spheniscidae) by zřejmě většina lidí výraznou chytrost nepředpokládala. Přesto i tito roztomilí, na souši poměrně neohrabaní opeřenci, patří k velmi inteligentním tvorům. V Japonsku byl dokonce zaznamenán případ ochočeného tučňáka, který údajně každý den docházel s batůžkem na trh a své adoptivní lidské rodině přinášel čerstvé ryby. Občas bývají tučňáci považováni naopak za nedůvtipné tvory, protože nemají strach z lidí a snadno se nechají chytit, důvodem je však spíše fakt, že tito ptáci mají málo přirozených nepřátel a vrozený strach z lidí se u nich dosud nevyvinul.

Tučňáci jsou na souši neohrabaní, ve vodě jsou ale skvělými a obratnými plavci. Vyvinou rychlost až 27 km/h (třikrát vyšší než nejlepší olympijští plavci) a dokážou se potápět až do hloubek zhruba 570 metrů na dobu kolem 22 minut. (foto: Shutterstock)

<h3>Šikulové v zánovním kožichu</h3><p>Pokud byste delší dobu pozorovali <strong>vydry mořské</strong> <em>(Enhydra lutris)</em>, určitě byste si všimli jejich neobyčejné chytrosti a šikovnosti. Tyto lasicovité „vodní“ šelmy na první pohled působí jako vcelku obyčejné huňatější příbuzné vyder říčních, projevy jejich vysoké inteligence jsou ale neoddiskutovatelné. <strong>Pověstná je například jejich schopnost otevírat lastury mořských mlžů pomocí úderů kamenem</strong>, jako podložka přitom poslouží břicho samotné vydry. <strong>Kromě této dovednosti už byly vydry pod dohledem vědců pozorovány také při hrách s míčem</strong> (včetně basketbalového), <strong>s nápojovými kelímky</strong> (pod kterými dokážou zdatně vyhledat ukrytý předmět) <strong>a dokonce i při obsluze výdejního automatu, ze kterého dokázaly získat drobné pochutiny.</strong></p><p>Vydra mořská nebo také kalan patří mezi největší lasicovité šelmy. Má zavalité tělo dlouhé až 1,5 metru a může vážit až 50 kilogramů. Její srst je nesmírně hustá a tento fakt spolu se skutečností, že je velmi zvídavá, bohužel zapříčinil na mnoha místech její vyhubení.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Šikulové v zánovním kožichu

Pokud byste delší dobu pozorovali vydry mořské (Enhydra lutris), určitě byste si všimli jejich neobyčejné chytrosti a šikovnosti. Tyto lasicovité „vodní“ šelmy na první pohled působí jako vcelku obyčejné huňatější příbuzné vyder říčních, projevy jejich vysoké inteligence jsou ale neoddiskutovatelné. Pověstná je například jejich schopnost otevírat lastury mořských mlžů pomocí úderů kamenem, jako podložka přitom poslouží břicho samotné vydry. Kromě této dovednosti už byly vydry pod dohledem vědců pozorovány také při hrách s míčem (včetně basketbalového), s nápojovými kelímky (pod kterými dokážou zdatně vyhledat ukrytý předmět) a dokonce i při obsluze výdejního automatu, ze kterého dokázaly získat drobné pochutiny.

Vydra mořská nebo také kalan patří mezi největší lasicovité šelmy. Má zavalité tělo dlouhé až 1,5 metru a může vážit až 50 kilogramů. Její srst je nesmírně hustá a tento fakt spolu se skutečností, že je velmi zvídavá, bohužel zapříčinil na mnoha místech její vyhubení. (foto: Shutterstock)

<h3>Společenští zubatci</h3><p>Mezi chytré a hravé, zároveň ale také velmi obávané mořské tvory, patří dravý kytovec <strong>kosatka velká</strong> <em>(Orcinus orca)</em>. Kosatky jsou velmi společenské a žijí ve skupinách, složením poněkud připomínajících sloní stáda. Často žije několik jejich generací pospolu a vzájemně si pomáhají. Jednotlivé skupiny při komunikaci dokonce používají svůj vlastní dialekt, který je dobře rozeznatelný od ostatních skupin. Jejich denní aktivity jsou rozmanité a jejich chování je obvykle složité. <strong>Pověstná je také jejich vynalézavost při lovu, kdy vymýšlejí různé taktiky a pasti. Se svou kořistí si před jejím usmrcením často pohrávají, podobně jako to dělá kočka s myší</strong>. To se sice jeví jako kruté a děsivé, nicméně o inteligenci kosatky takové chování vypovídá pozitivně.</p><p>Kosatky jsou výborní plavci, kteří dokážou vyvinout rychlost až kolem 56 km/h. Patří také k největším dnešním masožravým tvorům vůbec, rekordní zaznamenaný jedinec měřil na délku asi 9,8 metru a vážil kolem 10 tun.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Společenští zubatci

Mezi chytré a hravé, zároveň ale také velmi obávané mořské tvory, patří dravý kytovec kosatka velká (Orcinus orca). Kosatky jsou velmi společenské a žijí ve skupinách, složením poněkud připomínajících sloní stáda. Často žije několik jejich generací pospolu a vzájemně si pomáhají. Jednotlivé skupiny při komunikaci dokonce používají svůj vlastní dialekt, který je dobře rozeznatelný od ostatních skupin. Jejich denní aktivity jsou rozmanité a jejich chování je obvykle složité. Pověstná je také jejich vynalézavost při lovu, kdy vymýšlejí různé taktiky a pasti. Se svou kořistí si před jejím usmrcením často pohrávají, podobně jako to dělá kočka s myší. To se sice jeví jako kruté a děsivé, nicméně o inteligenci kosatky takové chování vypovídá pozitivně.

Kosatky jsou výborní plavci, kteří dokážou vyvinout rychlost až kolem 56 km/h. Patří také k největším dnešním masožravým tvorům vůbec, rekordní zaznamenaný jedinec měřil na délku asi 9,8 metru a vážil kolem 10 tun. (foto: Shutterstock)

<h3>Písklaví zachránci </h3><p>V našem výčtu samozřejmě nemohou chybět <strong>delfíni</strong> <em>(čeleď Delphinidae)</em>, jejichž chytrost je dobře známá již po mnoho desetiletí. Tito sympatičtí až roztomilí mořští savci dávají najevo celou škálu emocí a vykazují například jasné známky empatie a starosti o své příbuzné nebo i jiné tvory ve své blízkosti. <strong>Pověstné jsou případy, kdy delfíni zachránili člověka před útokem žraloka nebo před utonutím (a doslova tonoucího dotáhli ke břehu). Delfíni mají také vysoce vyvinutou schopnost učit se a naučené dovednosti potom také dokážou předávat ostatním delfínům</strong>. Předpokládá se, že truchlí nad smrtí svých příbuzných nebo jiných známých delfínů. Některé pokusy naznačují, že delfíni mají dokonce schopnost sebeuvědomění a rozeznají sami sebe v zrcadle, podobně jako například šimpanzi.</p><p>Delfíni dokonce vykazují i náznaky vlastní kultury v podobě předávání naučeného chování dalším generacím. Matky některých druhů delfínů například učí své dcery používat nástroje v podobě těl houbovců, kterými zakrývají citlivé čenichy mláďat, když je učí pátrat po potravě.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Písklaví zachránci 

V našem výčtu samozřejmě nemohou chybět delfíni (čeleď Delphinidae), jejichž chytrost je dobře známá již po mnoho desetiletí. Tito sympatičtí až roztomilí mořští savci dávají najevo celou škálu emocí a vykazují například jasné známky empatie a starosti o své příbuzné nebo i jiné tvory ve své blízkosti. Pověstné jsou případy, kdy delfíni zachránili člověka před útokem žraloka nebo před utonutím (a doslova tonoucího dotáhli ke břehu). Delfíni mají také vysoce vyvinutou schopnost učit se a naučené dovednosti potom také dokážou předávat ostatním delfínům. Předpokládá se, že truchlí nad smrtí svých příbuzných nebo jiných známých delfínů. Některé pokusy naznačují, že delfíni mají dokonce schopnost sebeuvědomění a rozeznají sami sebe v zrcadle, podobně jako například šimpanzi.

Delfíni dokonce vykazují i náznaky vlastní kultury v podobě předávání naučeného chování dalším generacím. Matky některých druhů delfínů například učí své dcery používat nástroje v podobě těl houbovců, kterými zakrývají citlivé čenichy mláďat, když je učí pátrat po potravě. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobrou zprávou pro masožravce je, že pokud už se u vás alergie na červené maso rozvine, postupem času zase odezní; jestliže vás ovšem klíště nebude kousat příliš často. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Vizualizace kosmické lodi DRACO poháněné jaderným pohonem. (zdroj: DARPACC0)

Vesmír

Pohled na soptící tonžský vulkán, který v roce 2015 vytvořil dnes již neexistující ostrov Hunga Tonga–Hunga Haʻapai. (foto: Profimedia)

Věda

Jen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)

Historie
Zajímavosti

Německý tank Panther (na snímku stroj z památníku v Belgii) představoval koncem roku 1944 nejčastějšího protivníka amerických shermanů. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907