DNA

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Teplota vody v horkém jezírku Abyss Poll dosahuje až 93 °C. Vysoká teplota vody, v kombinaci s extrémní kyselostí horkých pramenů, je schopna rozpouštět i lidskou tkáň. (foto: Wikimedia Commons, DXR, CC BY-SA 4.0)

Rekonstrukce tváře údajného „vampýra“ z amerického Griswoldu. (foto: Parabon NanoLabs, CC BY 4.0)

Vědci prozkoumali DNA nejstaršího známého rodinného klanu neandertálců. Šlo o ostatky 13 osob ze dvou jeskyní v ruském Altajském kraji na Sibiři, které jsou staré asi 54.000 let. (ilustrační foto: Shutterstock)

Výzkum evolučních genetiků ukázal, že geny, které chrání před morem, jsou spojené se zvýšenou náchylností k autoimunitním chorobám. (foto: McMaster University, JD Howell, CC BY 4.0)

Antarktické mořské sedimenty vydaly rekordně starou DNA, která přináší informace o prostředí před milionem let. (foto: Shutterstock)

Nově vyvinuté ultrafialové LED diody nemají s mikroby slitování. Pro lidské zdraví jsou ale bezpečné.

Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo. (foto: Shutterstock)

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)

Podle analýz sekvencí vznikl opar společně s romantickými polibky. (foto: Shutterstock)

Ludvík XIII. a Anna Rakouská. Kdo byl skutečným otcem jejich potomka Ludvíka XIV.? (zdroj: Wikimedia Commons + Wikimedia Commons, CC0)

Dávné neandertálské geny dnes komplikují život lékařům i pacientům. (foto: Profimedia)

Největší rozmanitost zastoupené eDNA vědci identifikovali v zeleném čaji.

Ačkoliv je vize Jurského parku lákavá, v současnosti nemáme k její realizaci prostředky. Živého „obrněného“ dinosaura ze skupiny Ankylosauria tak nejspíš zatím neuvidíme.