DNA

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.

Analýzy DNA ukazují, že lidé z měst, kteří žili v chudobě, byli nevěrní mnohem více, než lidé z lepších poměrů.

Cvičení prospěje tělu i duši

Ostrov Kubu na solných pláních Makgadikgadi. Podle vědců místo, kde se zrodil moderní člověk.

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.

Zrzavé vlasy a velké nadočnicové oblouky. Jeden z těch méně rizikových rysů, které jsme od neandertálců přejali.

Černá smrt byla nejničivější epidemií, jaká kdy zasáhla Evropu. Zemřelo až 200 milionů lidí.

Úhoř říční zblízka

Lebky z Jaroslavli se stopami mongolského násilí

Hraboši, stejně jako ostatní hlodavci, jsou silně promiskuitní. Výraznou výjimkou jsou mezi nimi hraboši prérioví.

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Kolébkou lidstva je Afrika. Na černém kontinentu se z pravěkých australopitéků vyvinuli první zástupci rodu Homo. Těm však byl africký kontinent záhy malý a podnikali dlouhé migrace do Evropy a Asie, a to hned několikrát.