doprava

(ilustrační foto: Shutterstock)

Želva, která na zastavila železniční dopravu na trati v jihovýchodní Anglii, uprchla ze zverimexu.(ilustrační foto: Pexels, Frans van Heerden, CC0)

Dopadnout na polštář 

airbagy pro chodce
kdy: 2012 | omezení: pouze nižší rychlost

Airbagy se staly běžnou formou ochrany řidičů i spolujezdců, a řada automobilek se proto zamýšlela, zda by nemohly mírnit také náraz nešťastně zasaženého chodce. Během kolize se měly airbagy na kapotě nafouknout a pokrýt plochu střetu. Ačkoliv je myšlenka na první pohled nosná a snadno realizovatelná, nakonec se neujala. Vnější airbagy byly totiž účinné jen při nižších rychlostech, a pouze pokud nešťastník dopadl přímo na ně. Daleko efektivnější se ukázaly změny v umístění motoru a mřížky chladiče, které pomohly lépe usměrnit případný náraz. (foto: Profimedia)

Pozoruhodný výzkum chování řidičů v Texasu ukazuje, že přítomnost výstrah upozorňujících na rizika v silničním provozu ve skutečnosti zvyšuje počet nehod.

Dopravní terminál Virginia Hyperloop v představách grafiků.

Dřív se po kanálu Rideau plavily lodě s nákladem dřeva či kamení, dnes jde hlavně o rekreační vodní cestu.

Kritická údržba | Peking 2010

Rostoucí platy a klesající ceny dělají v Číně z osobních aut zboží, které je dostupné stále větší části populace. Dokonce ani nejširší dálnice tak často nezvládají nápor nových motoristů. Čtrnáctého srpna 2010 zkomplikovala provoz na národní dálnici 110 přítomnost těžkých vozidel, jež se podílela na rekonstrukci vozovky. Průjezdnost klesla na polovinu a následoval kolaps: Někteří řidiči ujeli zhruba jen kilometr za den, jiní zůstali v automobilech zcela uvězněni a neposouvali se vůbec. Dopravní katastrofa trvala 12 dní a její nedobrovolní účastníci přežili hlavně díky přizpůsobivým obchodníkům, kteří začali prodávat jídlo a občerstvení přímo v kolonách – ovšem za mnohonásobně nadsazené ceny. 

Suchou nohou přes Záliv

most Krále Fahda
kde: Saúdská Arábie, Bahrajn | délka: 25 km

Spojnici Saúdské Arábie a ostrovního státu Bahrajn tvoří pět větších celků, které upevňuje 536 betonových pylonů a sedm náspů v mělčích vodách Perského zálivu. Díky velké oblibě mostu se nakonec jeden z náspů rozšířil natolik, že na něm vyrostla mešita, kancelář imigračního oddělení i řada fastfoodových restaurací. Stavba vznikala v letech 1981–1986 a náklady dosáhly v přepočtu 17 miliard korun. Pandemie koronaviru však most Krále Fahda pro osobní vozidla uzavřela. (foto: Shutterstock)

Švýcarská spojka

Název: Gotthardský úpatní tunel
Délka: 57 kilometrů
Kde: Švýcarsko

V současnosti nejdelší železniční tunel světa spojuje švýcarské obce Erstfeld a Bodio a po dvaceti letech výstavby jej slavnostně otevřeli v červnu 2016. Křižuje alpský masiv, do něhož vniká u samého úpatí – k portálům tunelu tedy nevede nebezpečné stoupání po úbočí. Jedná se tak zároveň o nejdelší „úpatní“ trasu procházející přes Alpy. Stavbu tunelu schválili Švýcaři v referendu v roce 1992 a o čtyři roky později započaly práce. Původně se počítalo s dokončením na konci roku 2016, nicméně dělníci zvládli úkol o půl roku dřív. Při dolování se vykopalo zhruba 28 milionů tun horniny a celý projekt stál v přepočtu 288 miliard korun. (foto: Profimedia)

Jako sardinky

Bangladéšští farmáři zvládají na motorové tříkolce přepravit ohromné množství jutového proutí, a to třeba i na vzdálenost 25 kilometrů. V místě určení pak přeskládají třímetrovou haldu na nákladní vozidla, jež směřují do továren na dřevotřísku. Za tunu materiálu dostanou farmáři v přepočtu 4 500 korun. Jutový průmysl patří k největším hospodářským odvětvím v zemi, a navíc má dlouhou tradici. Juta bývala dokonce hlavním vývozním artiklem, přestože ke konci minulého století její export poklesl. Bangladéš však stále pokrývá třetinu světové poptávky.

Každé robotické auto na silnici bude vědět o všech ostatních kolem. Navíc se vozy zvládnou navzájem varovat před překážkami či mimořádnými událostmi.