doprava

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ: létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

T-Pod společnosti Einride se jako první autonomní kamion může zařadit do běžného provozu.

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Parník Bohemia

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Ze vstupní haly cestující po zakoupení jízdenek procházeli do čekáren, případně přímo na nástupiště

Australský robotický vlak s nákladem železné rudy.

Miniaturní vozítka sice převážejí gumové kachničky, pohání je však technologie velkých samořídících aut.

V roce 1930 vlastnily letecké společnosti u nás 34 letadel, vedle toho měly své letouny i největší firmy, především Baťa

Na přelomu 19. a 20. století měla již tuzemská železniční síť zhruba dnešní podobu

Autonomní vozidlo Jaguar bedlivě sleduje chodce na přechodu