31. 12. 2022Mrazuvzdorná žába (-18 °C)
Mezi obratlovci bezpochyby patří k nejodolnějším bojovníkům s mrazem skokan lesní (Rana sylvatica), severoamerický žabí druh, vyskytující se i ve velmi chladných oblastech Kanady a Aljašky. Tyto žáby obvykle dorůstají délky kolem 8 centimetrů a mají žluto-červeno-hnědé zbarvení. Dokážou doslova zmrznout a po čase se zase rozmrazit, aniž by tím byly jakkoliv poškozeny jejich životní funkce. Výzkum ukázal, že žabky zvládnou až sedm měsíců ve stavu zmrazení při teplotách -14 °C až -18 °C. Žádný jiný obratlovec by podobné podmínky nepřežil. Žáby tohoto výkonu dosahují zejména díky zvýšení množství cukru glukózy ve svých buňkách, které tak stabilizují a zabraňují nadměrné ztrátě vody.
Není divu, že se o tyto žabky zajímají i vědci – jejich schopnost snášet mráz a přežívat ve stavu jakési kryohibernace jim vysloužila přední pozici při výzkumu kryoprezervace, což je metoda uchovávání biologického materiálu prostřednictvím jeho zmrazení. (foto: Shutterstock)
01. 03. 2022Vražedný dotek horka
Nejteplejší místo na Zemi: Teplota 54,4 °C (56,7 °C)
O vůbec nejteplejší místo planety se vedou mnohaleté spory. Při jeho určování totiž záleží na více faktorech, například na tom, zda se bere v úvahu teplota zemského povrchu, nebo vzduchu. V roce 2012 anulovala Světová meteorologická organizace (WMO) kvůli neprůkazným měřením dosavadní rekord teploty vzduchu zapsaný v Guinnessově knize, který už od roku 1922 patřil libyjskému městu Al Azízíja s 57,8 °C. Primát nově drží kalifornské Death Valley neboli Údolí smrti s hodnotou 56,7 °C. I o tomto záznamu z 10. července 1913 ale panují jisté pochybnosti. Ze stejného místa pochází i aktuálně druhý nejvyšší záznam, který je naopak velmi čerstvý – 16. srpna 2020 zde rtuť teploměru vystoupala na 54,4 °C. Jde tak o nejvyšší skutečně potvrzenou teplotu vzduchu na Zemi. Pokud bychom však měřili teplotu zemského povrchu, nejžhavějším místem světa by se stala íránská poušť Lút, kde se v roce 2005 rozpálila půda na neuvěřitelných 80,8 °C.
03. 09. 2020Jedy, sůl a radiace
fundul mumiový
kde: Severní Amerika | snese: 2 000 radůFundul mumiový obývá atlantské pobřeží Spojených států a Kanady. Řadí se mezi nejhouževnatější vodní tvory a rychle se přizpůsobuje novému, často nehostinnému prostředí. Drobná rybka žije i v extrémně znečištěných vodách, a dokonce jí nevadí jedovaté chemikálie. Nevyhýbá se ani značně slaným podmínkám – vyskytuje se třeba ve slaniskách – a po krátkou dobu snese rovněž záření v hodnotě dvou tisíc radů.
18. 07. 2020Rekordy v kapse
Žydrūnas Savickas
rok narození: 1975 | kategorie: nejsilnější člověk v dějináchLitevce Žydrūnase Savickase lze považovat za nejsilnějšího člověka v historii: Celkem sedmkrát tento 180kg obr vyhrál šampionát Arnold Strongman Classic, založený Arnoldem Schwarzeneggerem. V roce 2005 pokořil hned tři světové silové rekordy a obecně dominoval každé soutěži závisející výhradně na zapojení svalů. Nové hranice dosáhl například při tzv. log liftu, kdy zvedl nad hlavu kládu vážící 228 kg. Dokázal také udělat dřep se závažím o hmotnosti 433 kg a v mrtvém tahu si připsal rekord 409,5 kg.
11. 04. 2020Marsovská krajina
poušť Atacama
kde: Chile | extrém: dlouhotrvající suchoJihoamerická poušť Atacama představuje jedno z nejsušších míst na Zemi. Před dešti, jež by mohly přijít z amazonských pralesů, ji „chrání“ nedaleké štíty And. Prší tam přibližně jednou za deset let a srážky se počítají na milimetry. Nejdelší období bez deště trvalo čtyřicet roků. Kvůli podobnosti s marsovským prostředím využívá oblast i NASA k testování zařízení pro mise na rudou planetu. A přestože vědci považovali lokalitu za zcela mrtvou, nedávno se tam podařilo objevit některé mikroorganismy.