01. 03. 2022Vražedný dotek horka
Nejteplejší místo na Zemi: Teplota 54,4 °C (56,7 °C)
O vůbec nejteplejší místo planety se vedou mnohaleté spory. Při jeho určování totiž záleží na více faktorech, například na tom, zda se bere v úvahu teplota zemského povrchu, nebo vzduchu. V roce 2012 anulovala Světová meteorologická organizace (WMO) kvůli neprůkazným měřením dosavadní rekord teploty vzduchu zapsaný v Guinnessově knize, který už od roku 1922 patřil libyjskému městu Al Azízíja s 57,8 °C. Primát nově drží kalifornské Death Valley neboli Údolí smrti s hodnotou 56,7 °C. I o tomto záznamu z 10. července 1913 ale panují jisté pochybnosti. Ze stejného místa pochází i aktuálně druhý nejvyšší záznam, který je naopak velmi čerstvý – 16. srpna 2020 zde rtuť teploměru vystoupala na 54,4 °C. Jde tak o nejvyšší skutečně potvrzenou teplotu vzduchu na Zemi. Pokud bychom však měřili teplotu zemského povrchu, nejžhavějším místem světa by se stala íránská poušť Lút, kde se v roce 2005 rozpálila půda na neuvěřitelných 80,8 °C.
04. 12. 2017První ročník akce Marathon des sables se uskutečnil v roce 1986 a od té doby se událost označuje jako jeden z nejtěžších běžeckých závodů vůbec. Trasa dlouhá 251 km se dělí na šest jednodenních etap, přičemž ta nejnáročnější měří 91 km. Běhá se jihem Maroka napříč Saharou, a účastníci se tak přes den musejí potýkat s extrémními teplotami: Hrozí jim tudíž nejen dehydratace, ale třeba i halucinace.
14. 08. 2017<h3>Surfovat za tryskami</h3><p>Letiště princezny Juliany na ostrově Svatý Martin v Malých Antilách nepředstavuje pro piloty žádnou zvláštní výzvu. Mnohem zajímavější je pro rekreanty na pláži, která leží těsně před začátkem ranveje: při přistání jim letadla prolétávají jen několik metrů nad hlavou, při startu zase vytváří proud vzduchu z motorů lokální uragán (naštěstí už nad pláží nedosahuje příliš vysokých teplot).</p>
07. 05. 2017<p>Slovo <em>„buildering“</em> vzniklo spojením anglických výrazů <em>„building“</em> neboli <em>„budova“</em> a <em>„bouldering“</em>, což je zlézání nízkých skal bez lana. <strong>V praxi tak městští amatérští kaskadéři zdolávají mrakodrapy, věže kostelů či třeba stavební jeřáby</strong>. Často se přitom do výšek pouštějí bez jištění a nezřídka si vybírají cíle, na něž se šplhat nesmí. Na velké fotografii se do objektivu po dvouhodinovém výstupu usmívá Alisdair Miller, který spolu s dalšími odvážlivci stanul na vrcholu dubajské věže Burdž Chalífa ve výšce 828 metrů.</p>