Habsburkové

Alžběta zvaná Sissi patřila mezi vyhlášené krasavice a na svůj vzhled patřičně dbala. Její zvláštní chloubu tvořily dlouhé vlasy, které musela její osobní kadeřnice denně dvě hodiny rozčesávat. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Proměna francouzské módy, ke které došlo během pouhých 15 let (1778 až 1793). (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Z pouhé hraběnky Chotkové se nakonec z císařova rozkazu stala kněžna z Hohenbergu. (foto: Wikimedia Commons, Hermann Clemens Kosel, CC0)

Alžběta Amálie Evženie (1837–1898), známá pod přezdívkou Sissi, byla bavorská princezna z rodu Wittelsbachů a po svém sňatku s Františkem Josefem i rakouská císařovna, česká a korunovaná uherská královna. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (1752–1814), portrét od švýcarské malířky Angeliky Kauffman. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Karel I., osobně čestný a poctivý muž, zdědil po svém předchůdci množství nevyřešených problémů.

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Portrét rakouského arcivévody Jindřicha Habsbursko-Lotrinského, jeho manželky Leopoldiny Hofmannové a dcery Marie Rainiery. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Staroměstská exekuce. Kat Jan Mydlář si za svou práci účtoval 584 kop grošů. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Korunní princ Rudolf s Řádem zlatého rouna, obraz rakouského malíře Heinricha von Angeliho. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Kateřina Habsburská (vlevo), Zikmund II. August a Alžběta Habsburská. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard Ender, CC0)

Nezdravá tučná a sladká strava se neblaze podepsala na zdraví i postavách mnoha členů rakouské dynastie. (foto: Wikimedia Commons, Statens Museum for Kunst, CC0)

Marie Larischová (vlevo) a Mary Vetserová.

Pobočník O‘Donell (vlevo) a špeditér Josef Ettenreich se snaží zastavit atentátníka Libényiho, napřahujícího se k další ráně. Olej Johanna Josepha Reinera z roku 1853.