historie

Až 90 % objemu „exportu“ otroků mimo Afriku měli na svědomí právě Afričané.

Na této fotografii vede pastevec stádo po ulici Kingsway od Aldwyche směrem k Holbornu.

Hrad krále Artuše

Na prahu dějin západoevropského křesťanství se z pověstných britských mlh vynořuje postava bájného krále Artuše. Pátrá po Svatém grálu, nám tak dobře známém z Indiana Jonese. Badatele pátrajícího po neexistujících místech však na artušovské tradici zaujme něco jiného, než populární postavy a motivy jako kouzelník Merlin či Jezerní paní, která Artušovi daruje meč Excalibur. To vše můžeme považovat za kulisy, které hrdinovi propůjčují mimořádný význam a činí z něj vyvoleného.

Bez ohledu na skepsi nad reálností krále Artuše nelze zpochybnit odkaz a ideál, který ztělesňoval. Ten úzce souvisí s pověstným hradem Camelot, v nemž prý Artuš zasedal po boku svých rytířů u kulatého stolu. Ačkoli byl král, Artuš neseděl v čele, ale jako rovný s rovnými mezi svými muži. A mezi ctnosti Artušových rytířů patřila na prvním místě pomoc lidem slabým a trpícím. 

Ať už Camelot stál či ne, svým poselstvím se Artuš zařadil k idealistům toužícím po lepším světě. Nadřadil své osobní zájmy službě dobré věci. Život v rozporu se zákony tohoto světa ho zařadil mezi legendy. (foto: Shutterstock)

Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.

Starobylé centrum incké říše se rozkládá na ploše 13 kilometrů čtverečních, přesto se jej podařilo objevit teprve před 110 lety.

Během viktoriánské éry skýtalo vykrádání hrobů poměrne dobrý byznys: Jeden nebožtík mohl vynést mnohonásobek dělnického platu.

Rituál otvírání úst – rakev s mumií symbolicky třímá sám Anup (Anúbis), dcera a manželka mrtvého faraona hořekují, zatímco kněží vykonávají obřady.

Skupina západoasijských cizinců přinášejících dary faraonovi. Jedná se o Kanaánce, nebo o Hyksósy. Muž vedoucí kozorožce núbijského (uprostřed) je patrně hyksós Abiša.

Dnes je viditelný už zdálky, v roce 1860 však komplex ukrývala džungle. Šokovaní evropští badatelé věřili, že hledí na dílo Římanů.

Jana I. Kastilská u lože mrtvého manžela na obraze španělského malíře Lorenzo Vallése.

Josef Kořenský podnikl 27 výprav, z toho dvě čistě po Čechách. Napsal celkem 32 cestopisů.

Řada lidí dodržovala praktiky vycházející z pohanských zvyklostí.

Zvyk zdobit vánoční stromeček se k nám dostal až počátkem 19. století z Německa. Kresba vánočního stromku dánského malíře Viggo Johansena z roku 1891.

Na sklonku 19. století se bruslení stalo bezmála českým národním sportem. Bruslilo se ve městech i na venkově. Na Zbraslavi (na snímku) byl založen oddíl ledního hokeje již v roce 1913.

Líbání prý člověk v minulosti upřednostnil před očicháváním také proto, že rty jsou druhým nejcitlivějším orgánem těla.