hra

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká…“ patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Mnoho exemplářů hry nezůstalo, a pokud ano, jde o pouhé fragmenty

Osadníci z Katanu způsobili revoluci. Už téměř 25 let se jedná o nejhranější deskovku, prodalo se přes dvacet milionů kusů.

Ačkoliv Tetris proslul po celém světě, Pažitnov z něj dlouho nic neměl. Práva totiž vlastnil Sovětský svaz. Skutečnou tetrisovou mánii rozpoutalo přidání hry do americké verze kapesní konzole GameBoy.

Napoleon hraje šachy se svým důstojníkem

<p>Lidská hra proniká mezi šimpanze</p>

<p>Chad Power (uprostřed) ve svém živlu: Jeho živobytí závisí na obírání „velryb“, bohatých lidí, kteří mají víc peněz než schopností.</p>