Jupiter

Vizualizace vodního gejzíru na Jupiterově měsíci Europa. Podle spektroskopických měření by podobné gejzíry mohly stoupat až do výšky okolo 200 kilometrů nad povrch měsíce. (foto: NASA/ESA, K. Retherford, CC BY 4.0)

Jupiter a jeho ledový měsíc Europa na snímku pořízeném Hubbleovým vesmírným teleskopem. (foto: NASA, ESA, A. Simon, M. H. Wong, CC BY 4.0)

Nejnápadnější útvar na Io, vulkán Pele, se prozrazuje nápadně červeným vějířem sopečných uloženin s průměrem přes tisíc kilometrů! Záběr pořídila 19. září 1997 sonda Galileo, ze vzdálenosti zhruba půl milionu kilometrů. (foto: NASA, JPL, University of Arizona, CC0)

Vizualizace extrémně řídkého plynného obra TOI-3757 b a jeho mateřské hvězdy. (ilustrace: NOIRLab, NSF, AURA, J. da Silva, M. Zamani, CC BY-SA 4.0)

Pestrobarevný povrch měsíce Io v celé jeho kráse. (foto: NASA, JPL, University of Arizona, CC0)

Jupiterův měsíc Europa okem meziplantární sondy Juno. (foto: NASA, JPL-Caltech, SwRI, Björn Jónsson, CC BY-NC-SA 2.0)

Ilustrační foto­grafie znázorňuje situaci 18. září 2022 ve 21:00 SELČ (sever nahoře): Tehdy bude při levém okraji planety vidět coby bodové zjasnění měsíc Io, doprovázený temným okrouhlým stínem, zatímco při pravém okraji bude pozorovatelná Velká červená skvrna. Obraz v dalekohledu však samozřejmě nebude tak detailní jako na přiloženém snímku – počítejte s mnohem méně kontrastním, poněkud rozmazaným a také bledším vzezřením. (foto: NASA, CC0)

Výrazně světlý bod vlevo je Jupiterův měsíc Amalthea, méně zřetelný a blíže k planetě se nacházející je měsíc Adrastea. (foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy Schmidt, CC BY-SA 4.0)

Jupiter, Io a Europa

Teleskop Kepler ukončil misi na podzim 2018, jeho data ale stále přinášejí nové objevy.

Pioneer 10 a 11: Pionýrští průzkumníci

Průkopnické sondy se k největší planetě naší soustavy vydaly v 70. letech minulého století. Pioneer 10 odstartoval 3. března 1972 a kolem Jupitera prolétl 4. prosince 1973, zatímco Pio­neer 11 zamířil k nebi 6. dubna 1973 a průlet absolvoval 3. prosince následujícího roku. „Desítka“ planetu minula ve vzdálenosti 130 354 km, kdežto „jedenáctka“ prolétla 43 000 km nad jejím oblačným příkrovem.

Automaty pořídily první detailní snímky Jupiterova povrchu, jeho prstenců a měsíců, přičemž zaregistrovaly také exploze sopek na souputníkovi Io. Po průletu kolem velkých planet zamířily ven ze Sluneční soustavy a neustále se vzdalují. (foto: Wikimedia Commons, NASA, Don Davis, CC0)

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.