katastrofa

Na konci křídy i celých druhohor vymřeli velcí dinosauři a spolu s nimi mnoho dalších skupin živočichů i rostlin. Katastrofa ale zřejmě umožnila rozmach deštných pralesů.

Letecký snímek úniku nafty do řeky Ambarnaja u Norilsku..

Největší termální pramen Spojených států, Grand Prismatic Spring, se nachází v Yellowstonském národním parku.

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Jeden z australských sklípkanců. Tento pavouk patří k nejnebezpečnějším druhům zvířat na světě a jedno jeho kousnutí může být pro člověka smrtelné.

Ve městě Si-ning, které se nachází na Tibetské náhorní plošině v jedné z nejchudších čínských provincií Čching-chaj, se v pondělí propadla silnice. Desetimetrová jáma v mžiku pohltila autobus a chodce. Po zřícení autobusu začal z prohlubně stoupat dým a objevily se záblesky, pravděpodobně v důsledku proražení plynového a elektrického vedení. Při neštěstí zemřelo devět lidí, 16 utrpělo zranění a několik dalších se pohřešuje. Příčinu neštěstí úřady vyšetřují.

Záchrana každý den

Organizace Lékaři bez hranic (MSF, z francouzského Médecins Sans Frontières) vznikla v roce 1971 a dnes působí ve více než 70 zemích. Loni její týmy provedly 11 218 676 ambulantních ošetření po celém světě. Dosud největším krizovým zásahem se stalo zemětřesení na Haiti v roce 2010: O život tehdy přišlo 220 tisíc lidí, dalšího 1,5 milionu obyvatel zůstalo bez domova. Zničeno bylo 60 % zdravotnických zařízení, včetně dvou nemocnic Lékařů bez hranic. Ti reagovali přijetím tisíců nových zaměstnanců, většinou Haiťanů, kteří pracovali ve 26 zdravotnických centrech – i v nafukovací nemocnici postavené na fotbalovém hřišti. Za 10 měsíců pomohli Lékaři 350 tisícům pacientů, vykonali 16 tisíc operací a po vypuknutí epidemie cholery ošetřili dvě třetiny všech případů v zemi.

Nedávno zprovozněný nový kryt Černobylské jaderné elektrárny

Bez jakéhokoliv vnějšího zásahu mohou lidé uvnitř přežít tři dny. Po tu dobu je v krytu dostatek vzduchu, vody i elektřiny a může být tedy hermeticky uzavřen. 

Zůstaňte doma! 

Brazílie 

délka výpadku: 2 hodiny | počet zasažených: 97 milionů

Výpadek, během nějž zůstala 11. března 1999 potmě třetina Brazílie, měl na svědomí úder blesku do elektrické stanice u města Bauru krátce po desáté večer. Zemí tehdy zmítala hospodářská krize a tamní rozvodná síť byla v mizerném stavu. Kolaps zmíněné stanice proto vyvolal řetězovou reakci, jež nakonec postihla sedm brazilských států. Vláda okamžitě vydala doporučení, aby občané v potemnělých oblastech nevycházeli z domu. Mnozí obyvatelé však nasedli do aut a vyjeli na silnice, kde poté došlo k řadě havárií. Jen v Riu de Janeiru muselo vyrazit do akce 1 200 vojenských policistů, aby zabránili rabování. Další jednotky pomáhaly evakuovat na 60 tisíc lidí, kteří zůstali uvězněni v tunelech metra.

Kdyby se sopka sesunula do moře, vyvolalo by to ničivou vlnu tsunami, jež by zasáhla celé Středomoří.