káva

Keňský farmář v oblasti Kericho při sběru kávových zrn. (foto: Shutterstock)

Přínosy byly nejvýraznější u skupiny, která pila dva až čtyři šálky denně. Riziko předčasného úmrtí u ní bylo o 30 % nižší než u těch, kteří kávu nepili. (foto: Pexels, Chevanon Photography, CC0)

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: Pixabay, CC0)

Obraz ženy s cigaretou obvykle evokoval pokleslou příslušnici něžného pohlaví nebo karikoval emancipantku.

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Cesta z plantáže do dřevěné bedny trvá zhruba 24 hodin. Na rozdíl od kávy se musí čaj zpracovávat ihned po sklizení. (zdroj: Shutterstock)

Káva obsahuje množství antioxidantů a dalších sloučenin, které hrají významnou roli v prevenci rakoviny a řady dalších nemocí.

Stále více cibetek je kvůli „cibetkové kávě“ drženo v zajetí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina kávy prodávané s touto nálepkou, cibetku nikdy „neviděla“.

Včely si při sběru nektaru musí zapamatovat charakteristické rysy jednotlivých květin. U květů některých citrusů jim tento úkol usnadňuje obsažený kofein