kultura

Portrét Boženy Němcové z roku 1845 od Josefa Vojtěcha Hellicha.

I děti žily v harému – chlapci až do svých dvanácti let.

Král Diolů dělá smírčího soudce a spojuje lid s jeho božstvem, nesmí však vlastnit telefon ani boty. Rudá je barvou krále a jeho rodiny, nikdo jiný v regionu ji oblékat nesmí.

Aby nástroj vyluzoval žádoucí tón, musí jej hráč držet pod specifickým úhlem, což může být pro začátečníky tvrdý oříšek. Na snímku je dobře patrný netypický způsob, jakým se do náje fouká.

Z chlapce mužem 

Tradiční maorské tetování moko se v kmenové kultuře pojí se společenským postavením: Považuje se za významnou životní událost a provází jej řada rituálů. Komplexní obrazce vznikají pomocí nástroje zvaného uhi, jímž se velmi bolestivě nařezává kůže.

Producent a zvukař si pro nahrávání mohou vybrat z pestré palety mikrofonů, zesilovačů a jiné techniky.

<h3>Tanec slavnosti Ati-atihan (Filipíny)</h3>
Ati-atihan představuje slavný národní tanec i stejnojmenný festival pořádaný ve filipínském Kalibu. Původ slavnosti sahá až do 12. století: Tehdy připomínala smír mezi původními obyvateli Ati a malajskými kmeny, které se v místě usadily později. Svátek začínal v období sucha, kdy lidé Ati sestupovali podle tradice z hor a obchodovali i slavili s malajskými kmeny sídlícími u pobřeží. Poté co se v regionu usídlili Španělé, získal festival také křesťanský význam a dnes se jím oslavuje i narození Ježíše. Tanec se tradičně pojí s velmi pestrými kostýmy a bohatými dekoracemi.

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Pražský majáles 1965

Francouzská čtvrť je zcela jistě nejnavštěvovanější částí města.

Kmen Mursi je nejspíše nejnebezpečnějším a nejagresivnějším kmenem celé Afriky. Jeho návštěva byla především v minulosti velice riskantní, domorodci se samopaly na zádech nesnesli přítomnost cizinců ve své vesnici. Ani dnes ale není návštěva zcela bez rizika – především kvůli dostupnému alkoholu a všudypřítomným zbraním.

Písmo čarodějnic

thébská abeceda
použití: v čarodějnických spisech | vznik: 16. století

Thébská abeceda se v tištěné podobě objevila poprvé v knize Polygraphia, kterou vydal na počátku 16. století německý opat Johannes Trithemius. Ve svazku přiřkl autorství písma Honoriovi z Théb – historické postavě opředené tajemstvím a mýty, o jejíž existenci se dodnes pochybuje. Postupem času se ukázalo, že se jedná o šifru, pomocí které lze zakódovat latinku – každé písmeno latinské abecedy má protipól v thébské. Chybí nicméně znaky pro j, u a w, jež se objevily až po 17. století. Thébskou alfabetu si posléze oblíbili hlavně lidé praktikující wiccu či jiné formy moderního čarodějnictví, neboť jim dovolovala šifrovat spisy. A především s čarodějnictvím se spojuje dodnes.

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Gotický hrad Corvinesti pocházející ze 14. století postavený na starém římském opevnění je jednou z nejpůsobivějších pevností ve východní Evropě.

V průběhu 50. a 60. let 20. století prošlo město rozsáhlou rekonstrukcí, při níž bylo srovnáno se zemí přes dvě stě původních staveb, včetně budovy Metropolitní opery.