kultura

Nebyl by to pořádný mexický festival, kdyby tady nebyl k vidění nějaký kostlivec.

Údolí Sappady v sevření vápencových hor pokrývaly dřív pastviny pro dobytek. Dnes je rájem pro biatlonisty i sjezdaře.

Dominanta města, pevnost  Mehrangarh, je dobře viditelná už z velké dálky.

Jedno z nejkrásnějších švýcarských měst je také sídlem vlády, federálních a kantonálních úřadů i některých světových organizací.

Humans! tlhlngan maH (Lidé! My jsme Klingoni).

Není to hezké, není to chutné a není to příjemné. Ale funguje to. Většina narkomanů se zde vyléčí.

Jihoamerický indián Čerwuiš, jemuž v Praze říkali Červíček

Coca-cola z kravské moči

Hinduisté z Národního svazu dobrovolníků (Rashtriya Swayamsevak Sangh, RSS) dovedli do extrému posvátnost sudokopytníků: Jeho členové sbírají kravskou moč a pijí ji neupravenou nebo v podobě nápoje nazvaného Gomutra Ark, o němž mluví jako o zdravější alternativě Coca-Coly. Moči pak věřící připisují zázračné účinky: Údajně dokáže vyléčit rakovinu, cukrovku nebo třeba choroby jater. Vědci a dietologové však podotýkají, že aby Indové přebili nevábnou chuť, musejí do nápoje míchat mnoho sladidel a „chemie“, takže příliš zdravý rozhodně není.

Fridrich Barbarossa na mohučském dvorském sjezdu z roku 1184. Obrázek ze 14. století

Dogoni představují etnickou skupinu obývající Bandiagaru v centrálním Mali. Nedílnou součást jejich kultury tvoří rituální tance s průvody masek, konané při všech významných náboženských obřadech. Jeden z nejdůležitějších svátků, Sigi, se přitom odehrává pouze každých 60 let a oslavuje hvězdu Sirius B. Ostatně, dogonská znalost vesmíru je pozoruhodná a našla místo i v tamních legendách. Kdysi prý Dogony navštívil polobůh Nommo, který připomínal člověka s rybím ocasem, a naučil je řemeslům – údajně pocházel právě ze Siria.

Vchod do luxusního vinohradského kina Flora

Tradiční trh na jednom z mnoha malých náměstí v Lille. Podobné se konají každé sobotní ráno a na stáncích najdete vše, po čem vaše srdce touží.

<p>Český národní světec</p>

<p>Obyvatelé španělské vesnice San Bartolomé de Pinares se při příležitosti svátku patrona zvířat svatého Antonína scházejí k velké podívané: jezdci na koních přeskakují za zvuku bubnů a jiných nástrojů hořící hranice. Pět set let stará tradice má přitom poskytnout zvířatům ochranu a zajistit v následujícím roce prosperitu.</p>