kvalita ovzduší

Vedra a znečištěný vzduch společně představují velkou hrozbu. (foto: Pixabay, CC0)

Vražedný dotek horka

Nejteplejší místo na Zemi: Teplota 54,4 °C (56,7 °C)

O vůbec nejteplejší místo planety se vedou mnohaleté spory. Při jeho určování totiž záleží na více faktorech, například na tom, zda se bere v úvahu teplota zemského povrchu, nebo vzduchu. V roce 2012 anulovala Světová meteorologická organizace (WMO) kvůli neprůkazným měřením dosavadní rekord teploty vzduchu zapsaný v Guinnessově knize, který už od roku 1922 patřil libyjskému městu Al Azízíja s 57,8 °C. Primát nově drží kalifornské Death Valley neboli Údolí smrti s hodnotou 56,7 °C. I o tomto záznamu z 10. července 1913 ale panují jisté pochybnosti. Ze stejného místa pochází i aktuálně druhý nejvyšší záznam, který je naopak velmi čerstvý – 16. srpna 2020 zde rtuť teploměru vystoupala na 54,4 °C. Jde tak o nejvyšší skutečně potvrzenou teplotu vzduchu na Zemi. Pokud bychom však měřili teplotu zemského povrchu, nejžhavějším místem světa by se stala íránská poušť Lút, kde se v roce 2005 rozpálila půda na neuvěřitelných 80,8 °C.

Velké množství ozonu v přízemní vrstvě vzduchu značně snižuje úrodu rýže a dalších plodin.

Horký asfalt je zdrojem ohromného množství škodlivin.

Data o kvalitě ovzduší zjišťovala australská výzkumná loď RV Investigator.

Úrovně oxidu dusičitého v atmosféře - vlevo snímky z března 2019, vlevo snímky z letošního roku.

Hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře je vyšší než kdykoli v posledních 400 000 letech. Během doby ledové se hladina CO2 pohybovala kolem 200 ppm, během teplejších interglaciálních období to bylo okolo 280 ppm. V roce 2013 překročila hladina CO2 poprvé v zaznamenané historii 400 ppm.

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Zdravotní následky znečištěného vzduchu se mohou vyrovnat následkům kouření.

Lidé jsou zranitelní znečištěným vzduchem už od dětství