masové vymírání

To, že větší či menší objekt naší planetě někdy v budoucnu zkříží cestu, je prakticky jisté. Otázkou je, kdy to bude, a zda bude lidstvo na hrozící úder z vesmíru připraveno. (foto: ESA, P. Carril, CC BY-SA 4.0)

Lesní požár na konci permu

Podle americko-britského vědeckého týmu sehrála ve změně klimatu na konci období křídy klíčovou roli síra, která se uvolnila po dopadu meteoritu.

Ichtyosaurus Cymbospondylus youngorum v oceánu období triasu.

Planetka Chicxulub měřila v průměru přibližně 10 kilometrů a na Zemi vyhloubila 150 kilometrů velký kráter.

Na konci křídy i celých druhohor vymřeli velcí dinosauři a spolu s nimi mnoho dalších skupin živočichů i rostlin. Katastrofa ale zřejmě umožnila rozmach deštných pralesů.

Síla výbuchu tzv. tunguského meteoritu se odhaduje na 10–30 megatun, tedy 2 000násobek atomové bomby svržené na Hirošimu. (zdroj: Shutterstock)

Meteorit na konci druhohor.

Z výsledků gravitační simulace a matematické analýzy vyplývá, že skutečným pachatelem zkázy na konci křídy mohla dlouhoperiodická kometa.

Minimálně některé skupiny velkých dinosaurů na konci křídy vzkvétaly. 

Před čtyřiceti lety se zrodila hypotéza o zkáze pozemského života, která v pravidelných intervalech přichází z okraje naší soustavy.

Pokud na konci devonu došlo v blízkosti Sluneční soustavy k explozím supernov, mohlo to zničit ozonovou vrstvu Země a vyvolat hromadné vymírání.

Garjainia madiba, drak ze spodního triasu

Dopad obrovského meteoritu ukončil období druhohor

Náraz meteoritu na konci křídy vyvolal apokalyptické vlny cunami ve vnitrozemském moři.