Nové důkazy z křídy: Jaká byla role vulkanismu v masovém vymírání?

Na konci křídy a celých druhohor proběhlo masové vymírání, v němž zmizeli neptačí dinosauři i mnoho dalších skupin suchozemských i mořských organismů. O konkrétním průběhu a vlivu jednotlivých faktorů této děsivé epizody v historii života na Zemi ale stále nemáme úplně jasno.

Podle nové studie, zveřejněné vědeckým časopisem Science Advances, byl pád masivního meteoritu v oblasti dnešního Chicxulubu na Yucatánu jen částí příběhu této ohromující katastrofy. 

Autoři studie jsou přesvědčeni, že důležitou roli sehrálo apokalyptické soptění v dnešní Indii, které vytvořilo monumentální Dekkánské trapy – gigantické vrstvy ztuhlé lávy, místy o mocnosti přes dva kilometry, které původně pokrývaly asi 1,5 milionů kilometrů čtverečních.

Vulkanické plyny na konci křídy

V dnešní době je obtížné přesně datovat průběh soptění Dekkánských trapů. Odborníci předpokládají, že hlavní část erupcí proběhla těsně, maximálně pár set tisíc let před dopadem planetky. Sara Callegarová z norské Univerzity v Oslu a její spolupracovníci prozkoumali vzorky z Dekkánských trapů a odhadovali, kolik se při gigantických erupcích dostalo do atmosféry křídového světa síry a fluoru.

Podobné odhady vždy vyžadují kombinaci chemických analýz a experimentů. Vědci proto využili novou metodu pro určení obsahu síry a fluoru ve vzorcích dávné lávy z Dekkánských trapů. S touto informací pak dokázali odhadnout množství síry a fluoru ve vulkanických plynech uvolněných při erupcích.

TIP: Místo smrti: Nová lokalita ukrývala oběti katastrofy po dopadu křídového meteoritu

Ukázalo se, že tyto prvky se dostaly do atmosféry v množství, které zcela rozvrátilo tehdejší klima. Vznikly velmi nestabilní podmínky, v nichž se opakovaly vulkanické zimy, velice chladná období, která mohla trvat desítky let. Pro křídovou přírodu to byla těžká rána, která oslabila tehdejší ekosystémy. Živočichové i rostliny strádali. Když do takové situace přišel pád planetky, byla to svým způsobem rána z milosti.