medvěd

Medvědům se během zimního spánku zpomaluje tep srdce i dech. Během hibernace se medvěd nadechne za minutu jednou či dvakrát a srdce mu za stejnou dobu udeří v průměru patnáctkrát. (foto: Shutterstock)

Obyvatelé domu v městečku na břehu jezera Tahoe v Kalifornii měli nečekané hosty (ilustrační foto: Shutterstock).

Toto je podle mého skromného názoru nejlepší snímek medvěda pyskatého, který jsem měl to štěstí pořídit. Měl jsem neskutečnou kliku na jedince, který mě za bílého dne totálně ignoroval a skoro hodinu bezděčně pózoval.

Největší populace medvědů v Evropě, s výjimkou Ruska, obývá Rumunsko. Jejich trofejní odstřel tam stojí mimo zákon od roku 2016.

V důsledku globálního oteplování se stále víc dostávají do vzájemného kontaktu medvěd hnědý (Ursus arctos) s medvědem ledním (Ursus maritimus). Kříženci, kteří se začínají objevovat, mají přezdívku „pizzly“.

Malí medvědi hnědí umí lézt na stromy velmi obstojně, dospělí jedinci ne. Jiné druhy medvědů (baribal, medvěd malajský, které v Česku ale určitě nepotkáte) ovšem šplhání bravurně zvládají i v dospělosti.

Výrazy obličeje jsou pro medvědy malajské důležitým komunikačním nástrojem. I přesto, že jsou to samotářská zvířata.

V některých případech bylo u těl uhynulých velryb pozorováno 40 až 60 různých ledních medvědů. V roce 2017 bylo dokonce u mršiny velryby grónské napočítáno více než 180 krmících se medvědů.

Lebka hominida Homo heidelbergensis ze Španělska.

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Samice medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris) se dvěma mláďaty. Tento poddruh medvěda hnědého má nesmírně pestrou stravu – od rostlin přes ryby až po občasného soba.

Idylické zrcadlení za prvních paprsků dne.