medvěd

V důsledku globálního oteplování se stále víc dostávají do vzájemného kontaktu medvěd hnědý (Ursus arctos) s medvědem ledním (Ursus maritimus). Kříženci, kteří se začínají objevovat, mají přezdívku „pizzly“.

Malí medvědi hnědí umí lézt na stromy velmi obstojně, dospělí jedinci ne. Jiné druhy medvědů (baribal, medvěd malajský, které v Česku ale určitě nepotkáte) ovšem šplhání bravurně zvládají i v dospělosti.

Výrazy obličeje jsou pro medvědy malajské důležitým komunikačním nástrojem. I přesto, že jsou to samotářská zvířata.

V některých případech bylo u těl uhynulých velryb pozorováno 40 až 60 různých ledních medvědů. V roce 2017 bylo dokonce u mršiny velryby grónské napočítáno více než 180 krmících se medvědů.

Lebka hominida Homo heidelbergensis ze Španělska.

Situace zachycená na tomto snímku nebývá příliš často k vidění. Obrázek samice medvěda hnědého s mládětem na zádech má však logické vysvětlení.

Samice medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris) se dvěma mláďaty. Tento poddruh medvěda hnědého má nesmírně pestrou stravu – od rostlin přes ryby až po občasného soba.

Idylické zrcadlení za prvních paprsků dne.

Neandertálec v muzeu

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Lední medvědi potřebují led k lovu i vrhu mláďat. V Arktidě se jej však rozpouštějí miliardy tun.

Medvěd grizzly