náboženství

Sám trest smrti ukřižováním byl v Japonsku dosud krajně neobvyklým řešením, a má se za to, že byl vybrán právě jako poněkud ironické vyjádření odporu vůči této víře.

Hus ve vlhkém a tmavém vězení píše Čechům poslední svůj vzkaz.

Sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje ve stejnojmenném kostele v Olomouci-Hejčíně. Podle údajů Života Metodějova působilo ještě před příchodem Konstantina a Metoděje na Moravě velké množství jiných misionářů.

Kněz Adolf Kajpr (uprostřed v černém) prošel koncentračním táborem i komunistickým vězením. A nyní se stal kandidátem na blahořečení.

Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské.

Na hranici s nimi!

Papua Nová Guinea

V Papui Nové Guineji se velmi rozšířila víra v čarodějnictví, a přesvědčení tamních obyvatel je dokonce natolik silné, že řada z nich neakceptuje přirozené příčiny smrti či zdravotních potíží. Příbuzní zesnulých a těžce nemocných tedy hledají viníky i mezi šamany a snaží se ze svých drahých sejmout kletbu tím, že nebohé „moudré muže“ vyhánějí z vesnic, ničí jejich majetek, nebo je dokonce mučí a zabíjejí. Jde tak o jednu z posledních zemí, kde se stále ještě pořádají „hony na čarodějnice“. (foto: Profimedia)

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia Moroz, CC BY-SA 4.0)

Obětní rituál v podání reenactorů z mexické historické skupiny Xipetotek.

České poselstvo připlulo po Bodamském jezeře do Basileje roku 1433 v představě Věnceslava Černého.

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Šestnáctimetrová torii představuje jednu z nejvyšších svatých bran v Japonsku.

Jako jeden z nejdůležitějších „nástrojů“ vymítání používá kněz svěcenou vodu.

Kniha knih

Název: Bible
Autoři: židovští kněží a apoštolové
Vznik: 10. století př. n. l. – 100 n. l.

Bible představuje nejčtenější a nejpřekládanější spis na světě a zároveň svatou knihu křesťanství, které je s více než dvěma miliardami věřících nejrozšířenějším světovým náboženstvím. Na jeho základech se vedle antického kulturního dědictví formovala celá západní kultura. Bible však není knihou jedinou, ale tvoří ji celý soubor knih, které vznikaly zhruba 1 100 let, přičemž všechny spojuje téma smlouvy uzavřené mezi Bohem a jeho lidem. Jeden z největších českých znalců Bible Jan Heller poznamenal: „Není to ani historická empirie ani soubor výmyslů, ale záznam zkušeností, které lidé s Bohem učinili.“

V době vzniku „knihy knih“ tvořil polyteismus (víra ve více bohů) základ většiny náboženství. Bible však přišla s jediným Bohem – Hospodinem. Nejednalo se přitom o zcela originální nápad: první doloženou snahou o vytvoření monoteistického kultu byl již pokus faraona Achnatona (vládl v letech 1353–1336 př. n. l.) povýšit na jediné všemocné božstvo slunečního boha Atona. Později se však ukázalo, že víra v jednoho Boha s sebou nese zásadní negativum – nesnášenlivost vůči ostatním věroukám. Dokud bylo na polyteistickém starověkém nebi dost místa pro všechny bohy, vedly se války o cokoliv, jen ne o náboženské vyznání… 

Historie i poetika

Bible sestává ze Starého a Nového zákona, přičemž židé uznávají pouze Starý zákon, křesťané pak oba. Starý zákon obsahuje původní židovské texty a skládá se ze tří částí. Tóra, tedy pět knih Mojžíšových doplněných o knihu Jozue, popisuje stvoření světa, nejstarší dějiny, vznik izraelského národa a příchod do zaslíbené země. Knihy proroků se zaměřují na historii Izraelitů v zaslíbené zemi, vznik a rozvoj království a na proroctví o budoucnosti. Poslední část zahrnuje životopisy, úvahy, poetické texty či pozdější historické texty. 

Starý zákon byl původně napsán převážně v hebrejštině a malá část v aramejštině. V 3. století př. n. l. se dočkal překladu do helénské řečtiny a ve stejném jazyce vznikl mezi lety 50 a 100 n. l. Nový zákon. Jeho hlavním obsahem je zpráva o životě a smrti Ježíše Krista a z větší části ho tvoří čtyři evangelia – Markovo, Matoušovo, Lukášovo a Janovo. (foto: Unsplash)

Svátek barev

Hólí je nejzvučnější festival v Indii, plný nespoutané radosti, vrhání a mazání barevných prášků a vodních barev na sebe i na lidi okolo. V průběhu tohoto dne je skoro nemožné projít kdekoliv, aniž by vás děti a mladí lidé nenabarvili. 

Abrahám vede svoji rodinu z Uru do Kanaánu, ještě než se stal praotcem izraelitů. (zdroj: Wikimedia Commons, Jozsef Molnár, CC0)