neandertálec

Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo. (foto: Shutterstock)

Dávné neandertálské geny dnes komplikují život lékařům i pacientům. (foto: Shutterstock)

V oblasti dnešního Swindonu před 220 až 210 tisíci let zahynulo pět mamutů stepních různého věku. V jejich blízkosti se našly nástroje neandertálců. Ve výřezu kresba mamuta stepního (Mammuthus trogontherii).

Prostory v jeskyni Vanguard Cave, které byly odkryty po 40 tisících letech

U několika objevených jeskynních obrazů je zřejmé, že je někdo namaloval v době, kdy do příchodu prvních lidí Homo sapiens do Evropy chybělo 20 tisíc let! Kdo mohl být jejich autorem?

Podle výzkumníků má nově objevený druh člověka z Nesher Ramla společné rysy s neandertálci i s archaickými příslušníky rodu Homo. Zároveň se ale liší od moderních lidí.

Jeskyně Guattari na italském pobřeží ukrývala pozůstatky devíti neandertálců. Podle vědců šlo zřejmě o zbytky z kořisti hyen.

Základem pravěkého lepidla byl březový dehet, získaný suchou destilací. Takto dopadla výroba oštěpu s použitím „pravěkého“ lepidla. (zdroj: Shutterstock, Universiteit Leiden)

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Neandertálec v muzeu

Na portugalském pobřeží si neandertálci užívali darů moře stejně, jako dávní lidé.

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Článek prstu spáru orla iberského z náhrdelníku neandertálců

Za světlou kůži vděčí populace Evropy neandertálcům. Bez jejich genů by její vývoj trval déle.