Vědci prozkoumali DNA nejstaršího známého rodinného klanu neandertálců. Šlo o ostatky 13 osob ze dvou jeskyní v ruském Altajském kraji na Sibiři, které jsou staré asi 54.000 let. (ilustrační foto: Shutterstock)
Srovnání lebek člověka heidelberského a dnešního člověka. Podle novějších teorií byl Homo heidelbergensis předchůdcm Homo neanderthalensis i Homo sapiens. (foto: Shutterstock)
Homo neanderthalensis charakterizovala podsaditá postava s velkými klouby a mohutnými spodními končetinami, což mu v době ledové, kdy žil, pomáhalo šetřit teplo. (foto: Shutterstock)
V oblasti dnešního Swindonu před 220 až 210 tisíci let zahynulo pět mamutů stepních různého věku. V jejich blízkosti se našly nástroje neandertálců. Ve výřezu kresba mamuta stepního(Mammuthus trogontherii).
U několika objevených jeskynních obrazů je zřejmé, že je někdo namaloval v době, kdy do příchodu prvních lidí Homo sapiens do Evropy chybělo 20 tisíc let! Kdo mohl být jejich autorem?
Podle výzkumníků má nově objevený druh člověka z Nesher Ramla společné rysy s neandertálci i s archaickými příslušníky rodu Homo. Zároveň se ale liší od moderních lidí.
Základem pravěkého lepidla byl březový dehet, získaný suchou destilací. Takto dopadla výroba oštěpu s použitím „pravěkého“ lepidla. (zdroj: Shutterstock, Universiteit Leiden)