Německo

Amonité jsou skupinou vyhynulých měkkýšů. Ve výřezu jejich typická schránka.

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Braniborská brána 1. prosince 1989. Během existence berlínské zdi se brána nacházela v hraničním pásu a nebyla přístupná. Pro obyvatele západního Německa byla zpřístupněna až 22. prosince 1989.

Finský král Fridrich Karel Hesensko-Kasselský na snímku z roku 1918. Vlevo finská královská koruna.

Vláda Rudolfa Berana (16. 3. 1939–27. 4. 1939)

První protektorátní vládou se stal de facto pokračující ministerský sbor agrárníka Rudolfa Berana, jmenovaný prezidentem Háchou 1. prosince 1938. V noci ze 14. na 15. března 1939 sice „visela ve vzduchu“ její demise, prezident ji však nepřijal. Jedenáctičlenná česko-slovenská vláda se tak přes noc změnila ve vládu protektorátní. Podléhala německé okupační správě, bez jejíhož svolení nesměla jednat. Na zasedáních byl vždy přítomen německý úředník Bachmann, který však vystupoval korektně a dovolil jednání vést v češtině, byť tomuto jazyku sám nerozuměl.

Němečtí vojáci pozdravili krátce po příjezdu Sovětů „slavnou Rudou armádu“. (foto: Wikimedia Commons, TASS, CC0)

Na snímcích objeveného křižníku jsou patrné dělové věže a další detaily.

Berínská zeď měřila 165 km (45 km na hranici Východního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem).