parazit

Mihule říční (Lampetra fluviatilis) přisátá na parmu obecnou portugalskou (Luciobarbus bocagei).

Zlatěnka ohnivá v celé kráse u vletového otvoru do hnízda svého hostitele – samotářské vosy. Kontroluje přítomnost hostitele a za okamžik zmizí v hnízdě

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.

Sameček modráska bahenního je na líci křidélek modře zbarvený, samička jen lehce nebo vůbec. Z rubu jsou obě pohlaví zbarvena totožně.

Procesí housenek v oblasti Mont Bastide

Kolumbus se teprve naloďuje, ale sášně už jsou na svých místech a těší se na výlet k americkým břehům…

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.

Škrkavka dětská nakazila víc než miliardu lidí. Ruští vědci prokázali, že její vajíčka zůstávají infekční i po mnoha letech.

Infikovaná cikáda s houbou patrnou v oblasti bývalého zadečku

Ochmety jsou poloparazitické dřeviny obvykle rostoucí na větvích, řidčeji na kořenech dřevin. Mají dobře vyvinuté listy, květenství vytváří většinou na koncích větví. Květy jsou často výrazně zbarvené, aby nalákaly opylující hmyz, ptáky nebo kaloně. Podobně jako v případě jmelí jsou semena obalena lepivou vrstvou viscinu.

Ochmety i jmelí jsou výrazně zastoupeny v tropech, kde na jejich listech žije řada housenek, například bělásci rodu Delias, kteří opylují hostitelské stromy. Plody slouží jako zdroj výživy pro mnoho ptáků a savců včetně primátů. Celé rostliny jsou oblíbenou potravou slonů, kvůli nimž porosty často velmi prořídnou. Na druhou stranu přílišné rozmnožení poloparazitního porostu zpomaluje růst hostitelských rostlin a v plantážích kakaovníků, manga či vzácných dřev může způsobovat vážné problémy.