plazi

Takto nějak pravděpodobně vypadali králové druhohorní oblohy azhdarchidi. Největší známý z nich, nazvaný Quetzalcoatlus, měl patnáctimetrové rozpětí křídel.

Užovka ostronosá (Gonyosoma oxycephalum) předvádí v celé kráse svůj rozeklaný jazyk. Každá jeho špička je vlastně součástí pachového detektoru, díky němuž had bezpečně pozná například směr pohybu kořisti při pronásledování po její stopě.

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) dosahuje délky přes 33 metrů a hmotnosti 190 tun.

Suchozemské želvy mají stejný typ sluchu jako ty mořské. Klíčem je zřejmě jejich „mokrý“ původ.

Takto mohl Razanandrongobe sakalavae před 170 miliony lety hodovat na uloveném sauropodovi.

I v kalné vodě dokážou aligátoři díky nesmírně citlivým receptorům zaznamenat pohyb blízké kořisti.

Varanovi při šplhání pomáhá nejen částečně chápavý ocas, ale také zvětšené šupiny na chodidlech.

Přejetá zvířata na dálnici BR-262, Pantanal

Kočky, které se do Austrálie dostaly v osmnáctém století, představují smrtelnou hrozbu pro původní australské živočichy.

Scéna z oblasti dnešních Dolomitů, před cca 240 miliony let

Ještěrka lávová vypadá na hlavě leguána mořského opravdu nepatrně. Galapážské ostrovy jsou součástí Ekvádoru. Od amerického kontinentu jsou vzdáleny bezmála tisíc kilometrů a díky této izolovanosti se na nich zachovaly unikátní živočišné druhy.

Nejmenší chameleon pojmenovaný Brookesia micra může pohodlně stát nejen na prstu, ale i na hlavičce sirky.

Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) – největší africký druh

<p>Krokodýli siamští mají být vráceni do přírody až v&nbsp;okamžiku, kdy budou dostatečně velcí a silní</p>

<p>Varan komodský na ostrově Rinca - jediný predátor, který zde nemá konkurenci</p>