plazi

Kladení vajec v průběhu horkého dne je pro samice náročným úkolem. Teplý písek je dokonalým přírodním inkubátorem. (foto: Matej Dolinay © - se souhasem k publikování)

26. 08. 2022

Nejčtenejší


Kareta obrovská (Chelonia mydas) pojídá medúzu, kterou si zároveň přidržuje ploutvemi. (foto: Shutterstock)

05. 08. 2022

Ohrožena vyhynutím je zhruba pětina všech plazů, konstatovali odborníci po 15 letech studia více než 10 000 druhů.

01. 05. 2022

<p>Oáza osady Merzouga v pozadí s údajně nejvyšší dunou světa.</p>

26. 02. 2022


Reklama

Mladý samec želvy bahenní vystavuje na odiv žlutě nazdobený krunýř s typickou paprsčitou kresbou, která ovšem někdy bývá kruhovitá nebo zcela chybí. Patrný je i jeho dlouhý ocas (foto: Razvan Zinica)

25. 02. 2022

V ohrožení se může nitrolebeční tlak ropušníka zvýšit tak, že mu krev vystříkne z koutků očí do vzdálenosti až 150 cm.

07. 09. 2021

Chřestýš lesní dorůstá 90–152 cm, samci jsou větší. Vyskytuje se v několika barevných varietách. Samci se dožívají 4–6 let, samice 7–13 let.

28. 08. 2021

Královský límec 

Nejvýraznějším rysem agamy límcové (Chlamydosaurus kingii) je límec, jenž dal agamě druhové jméno – jde o tenký ale celkem rozměrný záhyb kůže srostlý s chrupavčitými ostny, které jsou spojeny s čelistní kostí. Ve stavu klidu leží límec volně na zádech zvířete. Když je ale agama vyplašená, otevře tlamičku a tím odhalí žluté nebo růžové zbarvení vnitřku úst. Zároveň roztáhne obdobně zbarvený límec (široký až 30 cm), vypne se do výšky a někdy ještě drží ocas nad úrovní hlavy. Typicky se agama takto projevuje při ohrožení predátorem, někdy navíc syčí nebo vyskakuje do výšky. Límec je důležitý také při námluvách a obraně území před konkurenčními jedinci. (foto: Shutterstock)

13. 08. 2021

Tilikva australská se dožívá více než 30 let a zdá se, že mu k tomu napomáhá také inteligence dosažená už ve velmi mladém věku. Výrazným znakem tilikvy je modrý jazyk.

12. 07. 2021

Obři z řad dinosaurů nepovažovali malé savce za problém, menší dinosauří příbuzní se jim však raději vyhýbali.)

27. 12. 2020

Reklama

Zmije jerevanská ve svém přirozeném prostředí nízké stepní vegetace.

30. 11. 2020

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

05. 09. 2020

Zmije útočná v obranném postoji. Při lovu vysunuje jazyk přes mírnou terénní vlnu, aby na něj nalákala nic netušící žábu.

04. 04. 2020

Takto nějak pravděpodobně vypadali králové druhohorní oblohy azhdarchidi. Největší známý z nich, nazvaný Quetzalcoatlus, měl patnáctimetrové rozpětí křídel.

14. 03. 2020

Užovka ostronosá (Gonyosoma oxycephalum) předvádí v celé kráse svůj rozeklaný jazyk. Každá jeho špička je vlastně součástí pachového detektoru, díky němuž had bezpečně pozná například směr pohybu kořisti při pronásledování po její stopě.

15. 02. 2020

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) dosahuje délky přes 33 metrů a hmotnosti 190 tun.

03. 05. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907