politika

Polyxena ochraňuje ve svém domě místodržící Slavatu a Martinice

Smlouva tří středoevropských králů posloužila jako osten proti císaři Ludvíkovi

Michail Fjodorovič na shromáždění bojarské dumy (obraz od Andreje Rjabuškina, 1893). (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Rodina požádala o vynechání jmen a skrývá tváře, aby neohrozila příbuzné v bývalé domovině.

Manželé, kteří odstartovali vznik habsburského soustátí.

Když Hillary Clintonové „podezřele“ diagnostikovali pneumonii, Jimmy Fallon si z ní vystřelil ve své talk show.

Za zdmi kláštera, který sloužil spíš jako vězení pro nevěrnice či vdovy, porodila Xenie Lžidimitrijovo dítě

V květnu 1945 měla strana asi 250 000 členů, kdežto koncem roku 1948 jich už bylo 2 300 000

Našla Anna v kardinálovi milence, nebo loajálního přítele?

Ludvík byl politickým géniem a během své vlády dokázal ze zbídačené země učinit nejmocnější evropský stát

Geniální padělatel 

Lhář: Nizozemský malíř Han van Meegeren.
Stojí za zmínku: Obraz Kristus a cizoložnice je nejdražším padělkem historie.

Han van Meegeren byl ihned po druhé světové válce obžalován z kolaborace s nacisty a z napomáhání vykrádání holandského kulturního dědictví. Během války totiž prodával obrazy zřejmě největšího holandského malíře 17. století Jana Vermeera a jeden z nich nazvaný Kristus a cizoložnice se přes zprostředkovatele dostal až k Hermannu Göringovi. Ten za něj zaplatil 1 650 000 holandských guldenů.

Van Meegeren sice nepopíral, že by obraz prodal, ale tvrdil něco mnohem překvapivějšího. Podle něj byl Kristus a cizoložnice padělkem, který sám vytvořil. V žádném případě tedy nešlo o rozkrádání národního dědictví. Malíř se navíc hlásil k autorství dalších Vermeerových děl, především ke slavnému obrazu Emauzští učedníci. Ten byl považován za vrchol Vermeerovy tvorby a několik let jej vystavovalo muzeum v Rotterdamu. Padělatel přesvědčil kritiky teprve tehdy, když ve vězení namaloval dalšího „originálního Vermeera“ a když nakonec načrtl kresbu, která byla ukryta na plátně pod malbou Emauzských učedníků. 

Bismarck řekl: „Velké otázky doby se nerozhodují řečmi a usneseními, což byla velká chyba let 1848 až 1849, nýbrž železem a krví“.

Příkaz k deportaci nepohodlného novináře podepsal sám císař František Josef I. Na snímku Havlíčkův dům v Brixenu.

Velmoži se ve vrcholném středověku stali důležitým mocenským činitelem

Umělá inteligence přenese tvář ve videu jako nic.